Slovo "drogy" se v dnešní době běžně používá pro označení téměř jakékoliv látky, kterou stát uzná za zakázanou - nemusí být ani návyková.
Těmito zajímavými látkami se však vědci zabývali již před jejich zařazením na seznamy zakázaných látek, a proto jim rozuměli trochu šířeji a hlouběji, než by si kontrolní orgány přály.
Aldous Huxley: Huxley: Drogy, které formují lidskou mysl
Osobně se domnívám, že i když tyto nové látky transformující mysl mohou zpočátku způsobit určitý zmatek, nakonec prohloubí duchovní život společenství, v nichž budou k dispozici. K oné slavné "obrodě náboženství", o níž tolik lidí už dlouho mluví, nedojde v důsledku evangelizačních masových shromáždění nebo vystoupení fotogenických duchovních v televizi.
Těmito zajímavými látkami se však vědci zabývali již před jejich zařazením na seznamy zakázaných látek, a proto jim rozuměli trochu šířeji a hlouběji, než by si kontrolní orgány přály.
Aldous Huxley: Huxley: Drogy, které formují lidskou mysl
Osobně se domnívám, že i když tyto nové látky transformující mysl mohou zpočátku způsobit určitý zmatek, nakonec prohloubí duchovní život společenství, v nichž budou k dispozici. K oné slavné "obrodě náboženství", o níž tolik lidí už dlouho mluví, nedojde v důsledku evangelizačních masových shromáždění nebo vystoupení fotogenických duchovních v televizi.
Nastane jako výsledek biochemických objevů, které umožní většímu počtu mužů a žen dosáhnout radikální sebetranscendence a hlubšího pochopení podstaty věcí. A toto oživení náboženství bude zároveň revolucí.
V knize "Brave New World", která vyšla více než čtvrt století před "Drugs...", byla syntetická droga soma jak rozšiřovačem mysli, tak jakýmsi sociálním tmelem, a byla popsána rozhodně negativním způsobem.
V této knize je již zřejmé, že Huxleyho postoj k těmto látkám má daleko k jednoznačnosti: funkce sebetranscendence a mezilidské empatie, které tyto prostředky plní, by neměly vést k totalitnímu uzavření lidí uvězněných ve vlastní racionální, ospalé bestialitě, ale k duchovnímu znovuzrození.
Samotný pojem "drogy" pro Huxleyho také není tak jednoznačný jako pro zákon, který je zakazuje: sedativa, jakýsi prvek "šik"v bohatých vrstvách společnosti (k nimž zřejmě můžeme zařadit i Somu z "Brave New World"), nejsou totéž co například LSD.
Huxley se domníval, že farmacie by měla vynalézt něco, co by maximalizovalo "psychickou energii průměrného jedince" při co nejnižších "nákladech" na lidský organismus (tj, počet a sílu vedlejších účinků).
V ideálním případě se to mělo vymstít režimu, který zakázal látky umožňující rozšíření hranic vlastního já: "Všeobecná racionalita a živost mysli jsou nejmocnějšími nepřáteli diktatury a zároveň základními podmínkami účinné demokracie".
V knize "Brave New World", která vyšla více než čtvrt století před "Drugs...", byla syntetická droga soma jak rozšiřovačem mysli, tak jakýmsi sociálním tmelem, a byla popsána rozhodně negativním způsobem.
V této knize je již zřejmé, že Huxleyho postoj k těmto látkám má daleko k jednoznačnosti: funkce sebetranscendence a mezilidské empatie, které tyto prostředky plní, by neměly vést k totalitnímu uzavření lidí uvězněných ve vlastní racionální, ospalé bestialitě, ale k duchovnímu znovuzrození.
Samotný pojem "drogy" pro Huxleyho také není tak jednoznačný jako pro zákon, který je zakazuje: sedativa, jakýsi prvek "šik"v bohatých vrstvách společnosti (k nimž zřejmě můžeme zařadit i Somu z "Brave New World"), nejsou totéž co například LSD.
Huxley se domníval, že farmacie by měla vynalézt něco, co by maximalizovalo "psychickou energii průměrného jedince" při co nejnižších "nákladech" na lidský organismus (tj, počet a sílu vedlejších účinků).
V ideálním případě se to mělo vymstít režimu, který zakázal látky umožňující rozšíření hranic vlastního já: "Všeobecná racionalita a živost mysli jsou nejmocnějšími nepřáteli diktatury a zároveň základními podmínkami účinné demokracie".
Je třeba přiznat, že optimismus ohledně farmaceutického pokroku v nelehkém úkolu otevřít dveře lidskému vnímání více než vyvažoval "Návrat do báječného nového světa", nefantastické pokračování 27 let starého románu, které vyšlo téhož roku.
Realita sladké kastovní utopie, ujišťuje nás Huxley, se s ohromující rychlostí stává naší každodenní skutečností (konec 50. let, americký boom divokého konzumu). Alternativu - se stejně lehce exaltovanou nadějí na zářnou budoucnost jako v "drogách" - podrobně popisuje román "Ostrov".
Albert Hofmann, PhD: LSD - mé problémové dítě
"Skupina šimpanzů v kleci reaguje velmi citlivě na to, že jednomu ze smečky bylo podáno LSD. I když u jednotlivého zvířete nedojde k žádné znatelné změně, všichni v kleci začnou dělat hluk, protože šimpanz pod vlivem LSD přestane dodržovat jasně dohodnuté hierarchické uspořádání smečky."
Příběh o tom, jak se LSD náhodou dostalo do těla jeho otce Alberta Hofmanna, je již kánonem v historii psychoaktivních látek. Události, které následovaly (jak vědecký výzkum látky chemiky a psychoterapeuty, tak soukromé výlety, které nebyly tak docela vědecké), je dnes těžké brát střízlivě bez romantické příchuti new age, hudebního kontextu a jakéhosi všeobecného souhlasu s Belle Époque acidového hnutí.
Realita sladké kastovní utopie, ujišťuje nás Huxley, se s ohromující rychlostí stává naší každodenní skutečností (konec 50. let, americký boom divokého konzumu). Alternativu - se stejně lehce exaltovanou nadějí na zářnou budoucnost jako v "drogách" - podrobně popisuje román "Ostrov".
Albert Hofmann, PhD: LSD - mé problémové dítě
"Skupina šimpanzů v kleci reaguje velmi citlivě na to, že jednomu ze smečky bylo podáno LSD. I když u jednotlivého zvířete nedojde k žádné znatelné změně, všichni v kleci začnou dělat hluk, protože šimpanz pod vlivem LSD přestane dodržovat jasně dohodnuté hierarchické uspořádání smečky."
Příběh o tom, jak se LSD náhodou dostalo do těla jeho otce Alberta Hofmanna, je již kánonem v historii psychoaktivních látek. Události, které následovaly (jak vědecký výzkum látky chemiky a psychoterapeuty, tak soukromé výlety, které nebyly tak docela vědecké), je dnes těžké brát střízlivě bez romantické příchuti new age, hudebního kontextu a jakéhosi všeobecného souhlasu s Belle Époque acidového hnutí.
"LSD - moje problémové dítě " - je nekonečně zábavný příběh vyprávěný Hofmannem, na jehož vynález se snesly tuny nadávek a požehnání zároveň.
Ať už se snaží držet vědeckého rámce, nebo ho opravdu považuje za zajímavý, Hofmann s německou pečlivostí vysvětluje, jak přesně probíhala práce v laboratoři: více než třetina knihy je věnována nošení obtížného dítěte ve zkumavce (in vitro).
Jak si LSD razilo cestu do vědeckého a později i nevědeckého světa, udivovaly jeho účinky mnoho lidí - ale především, zdá se, samotného Hofmanna, který byl jeho popularitou upřímně zmaten: "Očekával jsem zvědavost a zájem lidí z uměleckých kruhů - herců, umělců, spisovatelů - ale ne lidí obecně."
S nářkem nad odpůrci LSD, s neskrývaným potěšením z nostalgie po minulosti a nakonec citací několika evangelií Hofmann téměř o 30 let později na Světovém kongresu o kyselinách konečně potvrdil své "problémové dítě".
"Skutečný význam LSD vidím v jeho schopnosti poskytnout zásadní pomoc při meditaci směřující k mystickému vnímání hluboké, absolutní skutečnosti. Takové použití je zcela v souladu s podstatou a povahou působení LSD jako posvátného lektvaru".
Ať už se snaží držet vědeckého rámce, nebo ho opravdu považuje za zajímavý, Hofmann s německou pečlivostí vysvětluje, jak přesně probíhala práce v laboratoři: více než třetina knihy je věnována nošení obtížného dítěte ve zkumavce (in vitro).
Jak si LSD razilo cestu do vědeckého a později i nevědeckého světa, udivovaly jeho účinky mnoho lidí - ale především, zdá se, samotného Hofmanna, který byl jeho popularitou upřímně zmaten: "Očekával jsem zvědavost a zájem lidí z uměleckých kruhů - herců, umělců, spisovatelů - ale ne lidí obecně."
S nářkem nad odpůrci LSD, s neskrývaným potěšením z nostalgie po minulosti a nakonec citací několika evangelií Hofmann téměř o 30 let později na Světovém kongresu o kyselinách konečně potvrdil své "problémové dítě".
"Skutečný význam LSD vidím v jeho schopnosti poskytnout zásadní pomoc při meditaci směřující k mystickému vnímání hluboké, absolutní skutečnosti. Takové použití je zcela v souladu s podstatou a povahou působení LSD jako posvátného lektvaru".
Terence McKenna: Potrava bohů
Marshall McLuhan měl pravdu ve svém přesvědčení, že planetární lidská kultura - planetární vesnice - bude mít kmenový charakter. Dalším významným krokem k planetárnímu holismu je částečné splynutí technologicky transformovaného lidského světa s archaickou matricí rostlinné mysli, tj. s transcendentním Jiným. Zdráhám se toto probouzející se vědomí charakterizovat jako náboženské, nicméně je.
A "to" bude zahrnovat úplné prozkoumání dimenzí odhalených rostlinnými halucinogeny, zejména těmi, které jsou strukturně příbuzné neurotransmiterům již přítomným v lidském mozku. Důkladné zkoumání rostlinných halucinogenů odhalí nejarchaičtější rovinu dramatu vzniku vědomí: kvazisymbiotické pouto mezi rostlinou a člověkem, které charakterizovalo archaickou společnost a její náboženství a skrze které bylo toto božské tajemství původně vnímáno.
Marshall McLuhan měl pravdu ve svém přesvědčení, že planetární lidská kultura - planetární vesnice - bude mít kmenový charakter. Dalším významným krokem k planetárnímu holismu je částečné splynutí technologicky transformovaného lidského světa s archaickou matricí rostlinné mysli, tj. s transcendentním Jiným. Zdráhám se toto probouzející se vědomí charakterizovat jako náboženské, nicméně je.
A "to" bude zahrnovat úplné prozkoumání dimenzí odhalených rostlinnými halucinogeny, zejména těmi, které jsou strukturně příbuzné neurotransmiterům již přítomným v lidském mozku. Důkladné zkoumání rostlinných halucinogenů odhalí nejarchaičtější rovinu dramatu vzniku vědomí: kvazisymbiotické pouto mezi rostlinou a člověkem, které charakterizovalo archaickou společnost a její náboženství a skrze které bylo toto božské tajemství původně vnímáno.
Na první pohled se "Potrava bohů" zdá být něčím mezi zábavnými spekulacemi amatérského konspiračního teoretika a velmi pěknou téměř vědeckou mystifikací. Poté, co však McKenna v první části knihy "dokázal" bleskový vývoj mozku neinteligentního savce na současné poměry pomocí psychedelik (houby, námel, vikev atd.), přechází k problematice drog v "moderním" smyslu.
Poté, co lidé ztratili své hluboké prvotní spojení s Velkou bohyní, píše McKenna, se odklonili od psychedelického společenství s houbami a postupně, nahrazujíce klíčovou rituální látku, dospěli k užívání alkoholu - a následnému nastolení kultury nadvlády s jejím patriarchátem, násilím, rozdělením a dalšími nepříjemnými věcmi.
McKennova zásluha spočívá v jednom z dosud nejpodrobnějších popisů dějin lidských závislostí, stejně jako v rozšíření pojmu "droga".
Odmítá vidět drogy v "tradičních" houbách psilocybinu a podobných látkách, McKenna obrací svou nejbližší pozornost k cukru, kávě, čaji a čokoládě, na nichž dnes sedí celý urbanizovaný svět, aniž by se příliš zamýšlel nad příčinami a důsledky závislosti na nich.
Poté, co lidé ztratili své hluboké prvotní spojení s Velkou bohyní, píše McKenna, se odklonili od psychedelického společenství s houbami a postupně, nahrazujíce klíčovou rituální látku, dospěli k užívání alkoholu - a následnému nastolení kultury nadvlády s jejím patriarchátem, násilím, rozdělením a dalšími nepříjemnými věcmi.
McKennova zásluha spočívá v jednom z dosud nejpodrobnějších popisů dějin lidských závislostí, stejně jako v rozšíření pojmu "droga".
Odmítá vidět drogy v "tradičních" houbách psilocybinu a podobných látkách, McKenna obrací svou nejbližší pozornost k cukru, kávě, čaji a čokoládě, na nichž dnes sedí celý urbanizovaný svět, aniž by se příliš zamýšlel nad příčinami a důsledky závislosti na nich.
Odsuzuje buržoazní činorodost, kterou stimulují hříchy jako šálek kávy, a staví ji do kontrastu s nekonečným vesmírem, který se transcendentnímu vědomí představuje při setkání s houbami v šamanském rituálu.
Odhalením tabákových korporací a s nimi i vlád, které jsou podřízeny potřebám obchodníků s drogami v nejširším slova smyslu, se mu podařilo proměnit všech 400 stran "Potravy bohů" v jeden dlouhý výkřik za ztracený ráj nevědomí. Po takové injekci je morálně velmi obtížné pít čaj, stejně jako kávu.
Timothy Leary: Psychedelická zkušenost: Lehyary: Psychedelická zkušenost: příručka podle Tibetské knihy mrtvých
Příručku, která je právně exkomunikována z možnosti psychedelického zážitku, můžeme číst dvojím způsobem: buď jako kulinářský recept na složitý pokrm, jehož ingredience jsou oficiálně tabu, nebo jako památník doby, která upřednostňovala duchovní rozvoj.
Odhalením tabákových korporací a s nimi i vlád, které jsou podřízeny potřebám obchodníků s drogami v nejširším slova smyslu, se mu podařilo proměnit všech 400 stran "Potravy bohů" v jeden dlouhý výkřik za ztracený ráj nevědomí. Po takové injekci je morálně velmi obtížné pít čaj, stejně jako kávu.
Timothy Leary: Psychedelická zkušenost: Lehyary: Psychedelická zkušenost: příručka podle Tibetské knihy mrtvých
Příručku, která je právně exkomunikována z možnosti psychedelického zážitku, můžeme číst dvojím způsobem: buď jako kulinářský recept na složitý pokrm, jehož ingredience jsou oficiálně tabu, nebo jako památník doby, která upřednostňovala duchovní rozvoj.
Leary je jednou z těch tváří, které by byly mezi prvními otištěny na sběratelských známkách připomínajících 60. léta. Harvardský profesor poprvé vyzkoušel kyseliny na prahu svých čtyřicátých narozenin a s tvrzením, že se během cesty naučil víc než za desítky let psychoterapeutické praxe, se pustil do řádění a v univerzitním prostředí prováděl četné experimenty s lyserginem.
Novinka apoštola LSD, jak bývá Leary nazýván, vyvolala hlasitý rozruch, který skončil propuštěním profesora, což však nemělo žádný vliv na jeho další experimenty, které jen zvýšily obrat.
V Manuálu se Leary odvolává na komentáře, které k Tibetské knize mrtvých napsali Jung, lama Govinda a doktor Evans-Wents, "velký znalec tibetské mystiky". Z těchto komentářů se odvíjí rozsáhlé zkoumání všech aspektů, které odhaluje mysl "zakalená"LSD, meskalinem a psilocybinem. Leary s pečlivostí fanatika popisuje dávky potřebné pro trip a každý okamžik, každý pocit a vjem, který se při něm objeví, a vše vysvětluje prizmatem zkušeností tibetských mystiků.
Novinka apoštola LSD, jak bývá Leary nazýván, vyvolala hlasitý rozruch, který skončil propuštěním profesora, což však nemělo žádný vliv na jeho další experimenty, které jen zvýšily obrat.
V Manuálu se Leary odvolává na komentáře, které k Tibetské knize mrtvých napsali Jung, lama Govinda a doktor Evans-Wents, "velký znalec tibetské mystiky". Z těchto komentářů se odvíjí rozsáhlé zkoumání všech aspektů, které odhaluje mysl "zakalená"LSD, meskalinem a psilocybinem. Leary s pečlivostí fanatika popisuje dávky potřebné pro trip a každý okamžik, každý pocit a vjem, který se při něm objeví, a vše vysvětluje prizmatem zkušeností tibetských mystiků.
Ideální čtení pro ateisty a agnostiky: svědomitě shromážděné důkazy o tom, jak může mikroskopická částečka hmoty způsobit, že tělo pocítí přítomnost božského. Kterou si lze, chcete-li, představit jako pouhý chemický efekt, ale nelze ji popřít.
Dr. Alexander Shulgin: PiHKAL: chemický milostný příběh
"Jsem plně přesvědčen, že v sobě máme zabudovanou pokladnici informací. Obsahujeme obrovské zásoby intuitivních znalostí ukrytých v genetickém materiálu každé z našich buněk. Je to jako knihovna, která obsahuje nespočet příruček, jen není jasné, jak do ní vstoupit. A bez nějakého způsobu přístupu není možné ani přibližně odhadnout rozsah a kvalitu obsahu této knihovny.
Psychedelika nám umožňují tento vnitřní svět prozkoumat a pochopit jeho podstatu. Naše generace poprvé učinila ze sebepoznávání zločin, pokud se tak děje pomocí rostlin nebo chemických sloučenin, které pomáhají otevřít dveře do psychiky.Touha po poznání je však v lidech vždy živá a s tím, jak dospíváme, jen sílí."
"Jsem farmakolog a chemik, mé zájmy leží poněkud stranou převládajícího oboru farmakologie, a to v oblasti psychedelik, která mě nejvíce fascinovala a byla mi k užitku " - píše Shulgin v první větě úvodu.
Dr. Alexander Shulgin: PiHKAL: chemický milostný příběh
"Jsem plně přesvědčen, že v sobě máme zabudovanou pokladnici informací. Obsahujeme obrovské zásoby intuitivních znalostí ukrytých v genetickém materiálu každé z našich buněk. Je to jako knihovna, která obsahuje nespočet příruček, jen není jasné, jak do ní vstoupit. A bez nějakého způsobu přístupu není možné ani přibližně odhadnout rozsah a kvalitu obsahu této knihovny.
Psychedelika nám umožňují tento vnitřní svět prozkoumat a pochopit jeho podstatu. Naše generace poprvé učinila ze sebepoznávání zločin, pokud se tak děje pomocí rostlin nebo chemických sloučenin, které pomáhají otevřít dveře do psychiky.Touha po poznání je však v lidech vždy živá a s tím, jak dospíváme, jen sílí."
"Jsem farmakolog a chemik, mé zájmy leží poněkud stranou převládajícího oboru farmakologie, a to v oblasti psychedelik, která mě nejvíce fascinovala a byla mi k užitku " - píše Shulgin v první větě úvodu.
S patřičnou trpělivostíse z "Fenylethylaminů" stává poměrně fascinující a téměř až umělecké čtení. Shulgin, aniž by se o to příliš snažil, zahaluje sebe i svou ženu pseudonymy, načež vykresluje život plný experimentů s nejrůznějšími halucinogeny, které měl jeho předobraz zřejmě možnost vyzkoušet.
Po dokončení "vymydlené"první části knihy věnoval Shulgin druhou část knihy výhradně vědeckým popisům syntézy několika stovek psychedelik, jejich dávkování a účinků.
Po dokončení "vymydlené"první části knihy věnoval Shulgin druhou část knihy výhradně vědeckým popisům syntézy několika stovek psychedelik, jejich dávkování a účinků.