Cesta do Kolumbie a seznámení se s místní protidrogovou politikou

Brain

Expert Pharmacologist
Joined
Jul 6, 2021
Messages
240
Reaction score
270
Points
63
ximjn8kpef-jpg.19558


Hluboko v noci v kolumbijské divočině, po třech hodinách opileckého rozhovoru o odkazu Alberta Hoffmana v moderním světě drog, opouštíme s Manuelem malý hostinec v neklidném městečku Corinto a vydáváme se na velmi nebezpečnou cestu.

Dnes byl v Corintu Den města, který se změnil v noc plnou veřejného opilství. V přilehlých ulicích se scházejí statkářští kovbojové alias překupníci drog, kteří, jak je v takovou noc zvykem, zahajují náhodné přestřelky mezi sebou i s místními "indiány".

Už několik desetiletí se mezi nimi vede válka nikoliv na život a na smrt o půdu a svobodu. Starousedlíci nás varovali, že právě v tuto noc není bezpečné vycházet, ale trochu odvážní díky pálence z cukrové třtiny, kterou nám dali starší místního kmene, vyrážíme - vždyť se musíme doplazit pár desítek metrů k nejbližšímu obchodu, kde se prodává ceněná zmrzlina
.

Qv08xswdhV


Ostatně každý má v životě chvíle, kdy se jeho oblíbená pochoutka stane cennější než život, a dnes jsem takovou chvíli zažil.

Před měsícem jsme se s kolegou z týmu BB vydali do Kolumbie na vzdělávací cestu o drogové politice, kterou jsme pořádali speciálně v rámci Světového programu osvěty v oblasti drogové politiky. Naším průvodcem byl Manuel, který v Kolumbii žije už 30 let a snažil se nás seznámit se všemi zajímavými trendy v protidrogové politice této země.

Proč jsme si vybrali právě Kolumbii? Latinskoamerický region byl obzvlášť tvrdě zasažen během "války proti drogám", kterou vyhlásily Spojené státy na konci 60. let a která se v zemích jako Mexiko a Kolumbie změnila z americké metafory ve skutečný militarizovaný konflikt s mnoha oběťmi a ničivými následky.

Jeho úkolem bylo zorganizovat cestu a tematická setkání a musím říct, že se toho zhostil skvěle. Mým úkolem je nyní vyprávět o své cestě, protože až dosud jsem v žádné latinskoamerické zemi (zejména v Kolumbii) nebyl a ani jsem o nikom z této země neslyšel, kromě Pabla Escobara, bývalého prezidenta Cesara Gavirii a Gabriela Garcii Marqueze (díky slavnému televiznímu seriálu)
.

UVSP3yA2EC


První týden jsme strávili v Bogotě. Je to ohromující, živé a velmi krásné město s asi 8 miliony obyvatel. Na letišti jsme si vzali Uber, ale taxikář nás vysadil 15 minut od domova, protože všechny silnice byly zablokované kvůli večernímu průvodu cyklistů v centru města, což se nám nějak okamžitě znelíbilo!

Na druhou stranu se nám díky této závadě podařilo první večer komunikovat s partou Bogoťanů: google-mapy bez mobilního připojení nefungovaly, takže jsme museli najít cestu osvědčeným dědečkovským způsobem a obtěžovat všechny kolemjdoucí.Tím mé první dojmy z Bogoty-1990 neskončily.

U loudavě hrajících fontán v parku sedí informelové s copánky a hrají na kytaru, po ulicích chodí pankáči a spousta podobných mladých lidí inteligentního vzhledu s nezakrytým postironickým pohledem.

Oig0wbsnAj


Nakonec se nám i s naší chabou znalostí španělštiny podařilo asi po čtyřiceti minutách najít správný vchod díky laskavosti hipíků, které jsme cestou potkali. Dostali jsme krásný byt se závratným výhledem na město, nic lepšího jsme si nemohli přát.

Druhý den jsme v kavárně Macarena probrali s Manuelem plány a vyrazili na první schůzku v Bogotě, s Fundacion Procrear. Ta se snaží snižovat škody způsobené drogami a poskytuje různé služby lidem na okraji společnosti: bezdomovcům, uživatelům drog, sexuálním pracovnicím, dětem ulice.

"Procrear" začal asi před dvaceti lety jako porodnice pro ženy ze zranitelných skupin a mezi jejich první projekty patřil "Dům něhy"pro matky v nouzi.

S ředitelem organizace Juanem Carlosem Celisem jsme se setkali v kanceláři jeho společnosti, která se nachází v jedné z nejznevýhodněnějších čtvrtí města, Santa Fe. Do takových čtvrtí se obvykle neodváží vstoupit žádný turista ani dobrý bogotian, ale my jsme naštěstí měli dobrý doprovod, se kterým jsme se ničeho nebáli.

EcI0fW8noh


Juan Carlos nám popsal, co dělají: v podstatě jde o tradiční soubor programů harm reduction a sociální pomoci, s tím rozdílem, že injekční užívání drog není v Bogotě tak rozšířené jako v jiných zemích.

Nejoblíbenějšími drogami v kolumbijském hlavním městě a dalších městech země jsou basuco (něco jako crack, ale ne tak docela - levná kuřácká směs nekvalitního kokainu, kokainové pasty a všeho ostatního od tabáku až po mleté cihly) a lepidlo.

Mezi uživateli drog je hodně lidí bez domova, a proto je jednou z aktivit Procrear pomáhat těmto chudým lidem a poskytovat jim základní dávky (například denní přístřeší), zajišťovat jim jídlo a oblečení.

Takové programy harm reduction se realizují na bázi tzv. naslouchacích center (centros de escucha). Jejich koncepce vychází z následujícího postulátu: potřeba být vyslechnut, pochopen a přijat s respektem a péčí je jednou z hlavních potřeb lidí ze zranitelných skupin.

2RMiEhQ85C


S Juanem Carlosem jsme se rozloučili v místnosti, kde se konají kurzy a večírky pro děti bez domova, a vydali se na procházku po okolí se sociální pracovnicí Laurou. Laura se zářivě usmívala na sexuální pracovnice postávající na chodníku a vyprávěla nám, že sama bývala dračice a prostitutka, ale že prošla rehabilitačním programem a nyní považuje sociální práci za své poslání.

Mimochodem, prostituce v Bogotě není legalizovaná, ale dekriminalizovaná: ženy mohou od místní policie získat speciální povolení, které jim umožňuje poskytovat intimní služby v tzv. tolerančních zónách.

Další den jsme se vydali na setkání s pracovníky organizace ATS (Assion Tecnica Social), která se zabývá snižováním škod a dalšími aspekty této problematiky. Jednou z jejich hlavních činností je advokacie: výzkum a debata o nových modelech protidrogové politiky. Mezi nejdůležitější otázky pro Kolumbii dnes patří problém regulace užívání koky.

55 let zákazu koky a jejích derivátů ukázalo, že tato opatření jsou naprosto nedostatečná a kontraproduktivní.


Nepřinesla žádné pozitivní výsledky. Dnes, 55 let po podpisu Jednotné úmluvy o omamných látkách, jsou kokain, basuco rok od roku mnohem dostupnější a levnější.


Zároveň se lidem, kteří je užívají, nemůže dostat adekvátní pomoci kvůli jejich marginalizovanému postavení a z farmářů, kteří tradičně pěstují koku po staletí, se stali zločinci: jsou postaveni mimo zákon a odsouzeni k dlouhým trestům odnětí svobody.

DILTbHR2BS


V loňském roce obdržel kolumbijský prezident Juan Manuel Santos Nobelovu cenu za mír za rozhodnutí vlády konečně rozpustit FARC a zahájit mírový proces.

Činnost této a dalších levicových skupin byla také spojena s obchodem s drogami, který byl jedním z jejich hlavních zdrojů příjmů. V oblastech kontrolovaných FARC například vybírali od pěstitelů koky "revoluční daň", aby mohli financovat svou organizaci.

Důležitou součástí mírového procesu je hledání alternativ k válce proti drogám a nových přístupů v této oblasti a ATS aktivně zkoumá možné modely regulace lékařského a rekreačního užívání koky.

Další oblastí jejich práce je takzvaný celosvětově známý "pilltesting" - testování látek, které se rozhazují na večírcích a pro rekreační účely. ATS má mobilní laboratoř, která umožňuje kvalitativní testování různých drog.

Tento druh analýzy vám sice neřekne, kolik té či oné látky je v kolečkách nebo prášku, ale alespoň budete vědět, zda vaše "extáze" obsahuje MDMA nebo zda jste si koupili kofeinovou pilulku.

6F7hWjQ8n2


V této oblasti je Bogota "technologicky vyspělejší" než řada evropských zemí, protože testování na přítomnost tablet lze provést přímo na místě, na rozdíl například od Holandska, kde si musíte stafylokoka zkontrolovat předem.

ATS také realizuje řadu projektů na snižování škod souvisejících s injekčním užíváním drog. Bylo pro mě novinkou, že v Kolumbii se lokálně pěstuje nejen koka a konopí, ale také opiový mák, z něhož se vyrábí velmi levný heroin za 4 dolary za gram.

Projekt ATS funguje nejen v Bogotě, ale i v několika dalších městech Kolumbie a je financován jak ze zahraničních fondů, tak národní i místní vládou.

Večer chodíme s kluky z ATS na streetwork, který se provádí každý den na několika místech ve městě. První zastávkou je jedno z centrálních bogotských náměstí, kde pracovníci organizace postavili velký mobilní stan, kde je možné získat čisté injekční stříkačky, kondomy a rychlotesty na HIV. Zde nás obklopili dobrosrdeční bogotští heroinoví pankáči, kteří svými žertíky všechny pořádně rozesmáli.


Druhý den ráno jsme nasedli do autobusu a vyrazili z Cali do Medellínu, který je z pochopitelných historických důvodů jedním z nejslavnějších kolumbijských měst: byl domovem kartelu vedeného Pablem Escobarem.

BjpIWEFfux


Dnešní Medellín se ani v nejmenším nepodobá divoké lidské džungli, kterou nám ukázali v televizním seriálu "Narco". Centrum města působí dojmem jakéhosi turistického ráje s vysokou koncentrací barů, klubů, restaurací a kulturních památek.

Když už jsme u "Narca": postoj Kolumbijců k tomuto naučnému seriálu je silně negativní a nejjednodušeji ho vyjadřuje formulace: "Neviděli jsme to, ale odsuzujeme to!"

Podle všeobecného mínění tvůrci staví Kolumbii do krajně nepříznivého světla: do popředí se dostává problém kokainu, a to je stereotyp, kterého by se Kolumbijci nejraději zbavili.

Seriál také příliš schematizuje a zjednodušuje vztahy mezi státem, drogovou mafií a dalšími skupinami. Osobně se mi "Narko"líbí (i přes opravdu hrubou schematičnost a některé zjevné předsudky: například všichni levičáci, zejména M19, jsou vykresleni jako absolutní idioti a lovci jednorožců), ale je možné pochopit Kolumbijce a jejich touhu zbavit se kokainového stigmatu.

Xr5fVLOY0U


V Medellínu jsme se rozhodli neobtěžovat se schůzkami, protože jsme tou dobou už byli divoce unavení, a jen jsme se hodně procházeli po pohádkově krásném městě: projeli jsme se lanovkou, nechali si vytetovat geoznačku Medellínu a popíjeli trpké tempranillo v nějaké příliš útulné večerní restauraci.

Druhý den ráno jsme posnídali vejce Benedikt v megahipsterské kavárně a šli do ženského centra Red Feminista Antimilitarista, kde jsme se dozvěděli spoustu informací o feministickém hnutí v Kolumbii.

Marta Restrepo, vedoucí centra, nám popsala, jak se pracuje na mobilizaci žen za ochranu před násilím a za ekonomické posílení.
Napříkladcocaleras (farmářky zabývající se produkcí koky) se nyní začínají sdružovat v boji za svá ekonomická práva.

Ukázala nám také děsivou mapu, kterou centrum vytvořilo na základě výsledků studie o vraždách medellínských žen v roce 2016.

U
kázalose, že těchto zločinů je stále hodně: většinou jsou zabíjeny sexuální pracovnice, ženy zapojené do mikrotransakcí s drogami a příbuzní obchodníků s drogami.

6fIkWOTxAv


Z krásného Medellínu jsme odletěli zpět do Bogoty a strávili tam další den, popíjeli limonádu s kokou, potulovali se po městě a psychicky se připravovali na odlet domů.

Naše cesta byla velmi poučná a přesvědčili jsme se, že skutečně tempo a hloubku reforem protidrogové politiky Kolumbii může závidět kdejaká jiná země na světě.

Velmi si přejeme, aby všechny tyto dobré snahy v příštích letech neskončily v důsledku znovuzvolení prezidenta a také nadcházejících voleb ve Spojených státech.


Pokud se rozhodnete vyrazit do Kolumbie jako turisté, předem vám velmi, velmi závidím! Za mě určitě zajděte do planetária a do Muzea zlata, kam jsme se kvůli množství zajímavých setkání a zážitků nedostali.
 

Attachments

  • ximjn8KpeF.jpg
    ximjn8KpeF.jpg
    3.8 MB · Views: 1,422
Top