Představte si člověka vzpřímeného (v současné době je tento druh hominida vyhynulý), který se napřímil a jako první z našich předků se rozšířil za hranice jednoho kontinentu. Asi před dvěma miliony let se tito hominidé, z nichž někteří se nakonec vyvinuli v rozumné lidi, začali šířit z Afriky a přišli do Asie a Evropy. Během své cesty objevili místní flóru, faunu, a když nebyla v blízkosti fauna, tak i své výkaly.
To je však pouze jedna z mnoha verzí původního příběhu, která je mezi vědci široce přijímána.
Radikálnější výklad událostí zahrnuje stejná zvířata, výkaly a rostliny a také psychedelické drogy.
Etnobotanik a zastánce psychedelik Terence McKenna ve své knize "Potrava bohů: Hledání původního stromu poznání Radikální historie rostlin, drog a lidské evoluce"uvedl, že vzpřímený člověk se vyvinul v rozumného člověka díky setkání s "magickými houbami", které obsahovaly psilocybin. Nazval ji "hypotézou zhulené opice".
To je však pouze jedna z mnoha verzí původního příběhu, která je mezi vědci široce přijímána.
Radikálnější výklad událostí zahrnuje stejná zvířata, výkaly a rostliny a také psychedelické drogy.
Etnobotanik a zastánce psychedelik Terence McKenna ve své knize "Potrava bohů: Hledání původního stromu poznání Radikální historie rostlin, drog a lidské evoluce"uvedl, že vzpřímený člověk se vyvinul v rozumného člověka díky setkání s "magickými houbami", které obsahovaly psilocybin. Nazval ji "hypotézou zhulené opice".
McKenna tvrdil, že psilocybin způsobil rychlou reorganizaci schopnosti primitivního mozku zpracovávat informace. To následně vyvolalo rychlou evoluci kognitivních schopností, která vedla ke vzniku raného umění, jazyka a technologie.
Jako první lidé jsme se podle něj "prokousali k vyššímu vědomí" konzumací těchto hub, které podle jeho předpokladu rostly na zvířecím trusu. Psilocybinnáspodle něj "vytáhl ze zvířecí mysli do světa artikulované řeči a představivosti".
Když lidská kulturní evoluce vedla k domestikaci divokého dobytka, začali lidé trávit hodně času v blízkosti zvířecího trusu, vysvětlil McKenna. A protože psilocybinové houby často rostou na kravských výkalech, "mezidruhová závislost člověka na houbách se zintenzivnila a prohloubila.Právě vtéto době vznikly náboženské rituály, tvorba kalendáře a přírodní magie."
McKenna, který zemřel v roce 2000, své hypotéze vášnivě věřil, ale vědecká komunita se jí za jeho života nikdy vážně nezabývala. McKennova hypotéza,odmítnutá jako příliš spekulativní, se dnes objevuje pouze v internetových komunitách a na psychedelických stránkách na Redditu.
Jako první lidé jsme se podle něj "prokousali k vyššímu vědomí" konzumací těchto hub, které podle jeho předpokladu rostly na zvířecím trusu. Psilocybinnáspodle něj "vytáhl ze zvířecí mysli do světa artikulované řeči a představivosti".
Když lidská kulturní evoluce vedla k domestikaci divokého dobytka, začali lidé trávit hodně času v blízkosti zvířecího trusu, vysvětlil McKenna. A protože psilocybinové houby často rostou na kravských výkalech, "mezidruhová závislost člověka na houbách se zintenzivnila a prohloubila.Právě vtéto době vznikly náboženské rituály, tvorba kalendáře a přírodní magie."
McKenna, který zemřel v roce 2000, své hypotéze vášnivě věřil, ale vědecká komunita se jí za jeho života nikdy vážně nezabývala. McKennova hypotéza,odmítnutá jako příliš spekulativní, se dnes objevuje pouze v internetových komunitách a na psychedelických stránkách na Redditu.
Zobrazit přílohu p75XUhLCun.jpg
Zájem o tuto teorii však znovu oživil projev na vědecké konferenci o psychedelikách "Psychedelic Science 2017", které se zúčastnili vědci, lékaři a umělci, kteří věří v terapeutický potenciál těchto drog.
Paul Stamets, uznávaný mykolog, který se zabývá psilocybinem, vystoupil na podporu hypotézy "zhulené opice" s příspěvkem "Psilocybinové houby a mykologie vědomí".
"Předkládám vám to, protože chci vrátit koncept "zhulené opice".Je velmi důležité, abyste pochopili, že před 200 000 lety se lidský mozek náhle zdvojnásobil a pro tuto náhlou změnu lidského mozku neexistuje žádné vysvětlení, " řekl Stamets publiku.
Zdvojnásobením má na mysli náhlé zvětšení velikosti lidského mozku.
Někteří antropologové se domnívají, že velikost mozku vzpřímených lidí se zdvojnásobila před 2 miliony až 700 000 lety. Ve stejné době se objem mozku Homo sapiens před 500 000 až 100 000 lety ztrojnásobil .
Paul Stamets, uznávaný mykolog, který se zabývá psilocybinem, vystoupil na podporu hypotézy "zhulené opice" s příspěvkem "Psilocybinové houby a mykologie vědomí".
"Předkládám vám to, protože chci vrátit koncept "zhulené opice".Je velmi důležité, abyste pochopili, že před 200 000 lety se lidský mozek náhle zdvojnásobil a pro tuto náhlou změnu lidského mozku neexistuje žádné vysvětlení, " řekl Stamets publiku.
Zdvojnásobením má na mysli náhlé zvětšení velikosti lidského mozku.
Někteří antropologové se domnívají, že velikost mozku vzpřímených lidí se zdvojnásobila před 2 miliony až 700 000 lety. Ve stejné době se objem mozku Homo sapiens před 500 000 až 100 000 lety ztrojnásobil .
Zobrazit přílohu rfcUhumRSA.jpg
Stamets nastínil hypotézu "zhulené opice", kterou formulovali McKenna a jeho bratr Dennis, a načrtl portrét primátů vycházejících z Afriky, kteří cestují savanami a narazí na "největší houbu na světě rostoucí na zvířecím trusu".
"Myslím, že je to velmi, velmi pravděpodobná hypotéza, vysvětlující náhlou evoluci inteligentního člověka z jeho příbuzných primátů" - řekl Stamets. Sklidil bouřlivý potlesk.
Není už konečně čas brát hypotézu "zhulené opice" vážně? To by vyžadovalo aplikovat naše pokroky ve vědeckém výzkumu psilocybinu, nedávné archeologické objevy a naše nejasné chápání podstaty vědomí, a pak to vše napasovat na naše současné chápání evoluce člověka. Musíme začít tím, co má McKennův pohled na vývoj vědomí společného s jinými, běžnějšími teoriemi, včetně obecně přijímaného názoru, že se vyvíjelo po tisíce let a že ústřední roli v jeho evolucihrála řeč.
"Myslím, že McKennova tvrzení mají racionální základ" - říká paleontolog Martin Lockley.
Ale Lockley, autor knihy "Jak vzniklo lidstvo:Většina vědců, včetně Lockleyho, se domnívá, že to v žádném případě nebylo tak jednoduché.
Hypotéza "zhulené opice" sice postuluje, že naši předkové nabyli vědomí díky drogovému opojení, ale souhlasit s ní znamená také souhlasit s tím, že vědomí mělo jedinou příčinu.
"Myslím, že je to velmi, velmi pravděpodobná hypotéza, vysvětlující náhlou evoluci inteligentního člověka z jeho příbuzných primátů" - řekl Stamets. Sklidil bouřlivý potlesk.
Není už konečně čas brát hypotézu "zhulené opice" vážně? To by vyžadovalo aplikovat naše pokroky ve vědeckém výzkumu psilocybinu, nedávné archeologické objevy a naše nejasné chápání podstaty vědomí, a pak to vše napasovat na naše současné chápání evoluce člověka. Musíme začít tím, co má McKennův pohled na vývoj vědomí společného s jinými, běžnějšími teoriemi, včetně obecně přijímaného názoru, že se vyvíjelo po tisíce let a že ústřední roli v jeho evolucihrála řeč.
"Myslím, že McKennova tvrzení mají racionální základ" - říká paleontolog Martin Lockley.
Ale Lockley, autor knihy "Jak vzniklo lidstvo:Většina vědců, včetně Lockleyho, se domnívá, že to v žádném případě nebylo tak jednoduché.
Hypotéza "zhulené opice" sice postuluje, že naši předkové nabyli vědomí díky drogovému opojení, ale souhlasit s ní znamená také souhlasit s tím, že vědomí mělo jedinou příčinu.
Vědomí je velmi složitá věc, kterou teprve začínáme chápat. Obecně se antropologové shodují, že tato funkce lidské mysli souvisí s přijímáním a zpracováváním informací, které se vyvíjely tisíce let přirozeného výběru.
Stav vědomí zahrnuje uvědomování si mnoha kvalitativních zkušeností: vjemů a pocitů, nuancí smyslových kvalit a kognitivních procesů, jako je hodnotící myšlení a paměť.
V roce 2016 vědci prokázali, kde to všechno v mozku žije, a objevili fyzické spojení mezi oblastmi zodpovědnými za vzrušení a uvědomování.
McKennova teorie spojuje souhrn tohoto složitého jevu s jediným impulsem. Podle něj byly psilocybinové houby "evolučním katalyzátorem", který zažehl vědomí a přiměl rané lidi k takovým zážitkům, jako je sex, sbližování s příbuznými a spiritualita. Většina vědců by namítla, že McKennovo vysvětlení je zbytečné - a pravděpodobně naivně zjednodušující.
Ale pokud to nebyly psychedelické houby, které tento proces spustily, co tedy? DoktorMichael Graziano, profesor psychologie a neurovědy na Princetonské univerzitě ,o teorii "zhulené opice" neslyšel, ale souhlasí s tím, že evoluce lidského vědomí nějak souvisí se vznikem společenství. Tvrdí, že mozek si musel vyvinout schopnost porozumět subjektivním prožitkům, aby mohl sloužit společenským potřebám.
Stav vědomí zahrnuje uvědomování si mnoha kvalitativních zkušeností: vjemů a pocitů, nuancí smyslových kvalit a kognitivních procesů, jako je hodnotící myšlení a paměť.
V roce 2016 vědci prokázali, kde to všechno v mozku žije, a objevili fyzické spojení mezi oblastmi zodpovědnými za vzrušení a uvědomování.
McKennova teorie spojuje souhrn tohoto složitého jevu s jediným impulsem. Podle něj byly psilocybinové houby "evolučním katalyzátorem", který zažehl vědomí a přiměl rané lidi k takovým zážitkům, jako je sex, sbližování s příbuznými a spiritualita. Většina vědců by namítla, že McKennovo vysvětlení je zbytečné - a pravděpodobně naivně zjednodušující.
Ale pokud to nebyly psychedelické houby, které tento proces spustily, co tedy? DoktorMichael Graziano, profesor psychologie a neurovědy na Princetonské univerzitě ,o teorii "zhulené opice" neslyšel, ale souhlasí s tím, že evoluce lidského vědomí nějak souvisí se vznikem společenství. Tvrdí, že mozek si musel vyvinout schopnost porozumět subjektivním prožitkům, aby mohl sloužit společenským potřebám.
Protože bylo evolučně výhodné mít vysokou sociální inteligenci, lze předpokládat, že vědomí vzniklo jako taktika přežití.
"Je možné, že vědomí vzniklo jako nástroj pro pozorování, pochopení a předvídání chování jiných tvorů a pak jsme tuto dovednost obrátili dovnitř, abychom pozorovali sami sebe a modelovali se. Nebo možná vědomí vzniklo mnohem dříve, když se poprvé objevilo základní zaměření pozornosti, a souvisí se schopností soustředit mozkové zdroje na omezený počet signálů. Stalo se to na počátku evoluce, pravděpodobně před půl miliardou let" - říká Graziano.
Teorie antropologa Iana Tattersalla, vědeckého pracovníka Amerického přírodovědného muzea, nemají s psychedelickými houbami nic společného, ale zdůrazňují socializaci stejně jako hypotéza "zhulené opice".
Ve svém článku "Co se stalo při vzniku lidského vědomí?" zroku 2004 se zabýváotázkou, jak vzniklolidské vědomí.Tattersall tvrdil, že sebeuvědomění se zrodilo, když se raný člověk naučil vnímat sám sebe odděleně od přírody a začal být schopen vyhodnocovat a vyjadřovat myšlenky ve své mysli. Brzy poté se vyvinul jazyk a po něm moderní lidské kognitivní schopnosti.
"Je možné, že vědomí vzniklo jako nástroj pro pozorování, pochopení a předvídání chování jiných tvorů a pak jsme tuto dovednost obrátili dovnitř, abychom pozorovali sami sebe a modelovali se. Nebo možná vědomí vzniklo mnohem dříve, když se poprvé objevilo základní zaměření pozornosti, a souvisí se schopností soustředit mozkové zdroje na omezený počet signálů. Stalo se to na počátku evoluce, pravděpodobně před půl miliardou let" - říká Graziano.
Teorie antropologa Iana Tattersalla, vědeckého pracovníka Amerického přírodovědného muzea, nemají s psychedelickými houbami nic společného, ale zdůrazňují socializaci stejně jako hypotéza "zhulené opice".
Ve svém článku "Co se stalo při vzniku lidského vědomí?" zroku 2004 se zabýváotázkou, jak vzniklolidské vědomí.Tattersall tvrdil, že sebeuvědomění se zrodilo, když se raný člověk naučil vnímat sám sebe odděleně od přírody a začal být schopen vyhodnocovat a vyjadřovat myšlenky ve své mysli. Brzy poté se vyvinul jazyk a po něm moderní lidské kognitivní schopnosti.
Otázkou, na kterou antropolog nemá odpověď (ale McKenna ano), je, kdy k tomuto klíčovému přechodnému okamžiku došlo? "Kde se objevil moderní myšlenkový proces?Téměř jistě v Africe, stejně jako moderní lidská anatomie.Právěna tomto kontinentu nacházíme první záblesky moderního chování... Ale okamžik transformace nám stále uniká a pravděpodobně nám ještě dlouho unikat bude, " píše Tattersall.
"Evoluce člověka je strašně složitý proces, v němž hrálo roli několik faktorů," říká archeoložka Elisa Guerra-Doche. Její studie o užívání drog v pravěku vypráví o tom, jak první lidé používali drogy měnící mysl k rituálním a duchovním účelům.
Přestože se Elisa setkala se stopami opiového máku v zubech neolitických mužů, s dávnými zuhelnatělými semeny konopí, a dokonce i s abstraktními kresbami na stěnách jeskyní v italských Alpách, které zobrazují lidskou konzumaci halucinogenních hub, s hypotézou "zhulené opice" nesouhlasí.
"Z mého pohledu McKennova hypotéza postrádá přímé důkazy, tedy jakékoliv důkazy o konzumaci halucinogenních hub raným Homo sapiens. Odkazuje sice na jeskynní malby na alžírské náhorní plošině Tassilin-Adjer, kde je několik vyobrazení hub, ale nesmíme zapomínat, že tyto kresby pocházejí z neolitu," říká Elisa.
"Evoluce člověka je strašně složitý proces, v němž hrálo roli několik faktorů," říká archeoložka Elisa Guerra-Doche. Její studie o užívání drog v pravěku vypráví o tom, jak první lidé používali drogy měnící mysl k rituálním a duchovním účelům.
Přestože se Elisa setkala se stopami opiového máku v zubech neolitických mužů, s dávnými zuhelnatělými semeny konopí, a dokonce i s abstraktními kresbami na stěnách jeskyní v italských Alpách, které zobrazují lidskou konzumaci halucinogenních hub, s hypotézou "zhulené opice" nesouhlasí.
"Z mého pohledu McKennova hypotéza postrádá přímé důkazy, tedy jakékoliv důkazy o konzumaci halucinogenních hub raným Homo sapiens. Odkazuje sice na jeskynní malby na alžírské náhorní plošině Tassilin-Adjer, kde je několik vyobrazení hub, ale nesmíme zapomínat, že tyto kresby pocházejí z neolitu," říká Elisa.
Jestliže vědecká fakta, která stojí za McKennovou hypotézou, nejsou příliš pevná, jakou hodnotu má při hledání původu lidského vědomí? Hypotéza "zhulené opice" je přinejlepším, jak říká Stamets, "nedokazatelnou hypotézou", která je v souladu pouze s některými poznatky, které máme v současnosti o evoluci vědomí. McKennovi je však přičítáno k dobru, že vyslovil myšlenku, kterou se vědcům podařilo prokázat teprve nedávno: psilocybin může způsobit fyzické změny v mozku.
V posledních letech vědci zjistili, že psilocybin vyvolává stav "neomezeného poznání", spouští výraznou vlnu aktivity v primitivní části mozku, v oblasti spojené s emočními reakcemi.
Pod vlivem psilocybinu se zlepšuje koordinace mezi částmi mozku spojenými s emocemi a pamětí, což vytváří vzorce mozkové aktivity podobné těm, které lze pozorovat u spícího člověka, který sní.
Současně dochází k dezorganizaci části mozku, která řídí myšlení na vyšší úrovni a je spojena s určitým "vnitřním pocitem", což je důvod, proč někteří lidé, kteří užili psilocybin, pociťují ztrátu svého těla a své duše, což vede k pocitu, že jsou spíše součástí světa než součástí vlastního těla.
V posledních letech vědci zjistili, že psilocybin vyvolává stav "neomezeného poznání", spouští výraznou vlnu aktivity v primitivní části mozku, v oblasti spojené s emočními reakcemi.
Pod vlivem psilocybinu se zlepšuje koordinace mezi částmi mozku spojenými s emocemi a pamětí, což vytváří vzorce mozkové aktivity podobné těm, které lze pozorovat u spícího člověka, který sní.
Současně dochází k dezorganizaci části mozku, která řídí myšlení na vyšší úrovni a je spojena s určitým "vnitřním pocitem", což je důvod, proč někteří lidé, kteří užili psilocybin, pociťují ztrátu svého těla a své duše, což vede k pocitu, že jsou spíše součástí světa než součástí vlastního těla.
Navzdory mezerám, které McKennova vědecká logika odhaluje, Amanda Fieldingová, zakladatelka a šéfka Beckley Foundation, významného centra pro výzkum psychedelik, říká, že musíme odhlédnout od McKennova omylu a vidět jeho největší myšlenku, že dějiny lidstva jsou neoddělitelné od naší fascinace psychedelickými drogami.
I když raný člověk objevil psychoaktivní látky blíže k neolitu, zážitek vstupu do stavu změněného vědomí podle ní změnil lidskou společnost k lepšímu.
"Obrazy, které vnímáme během psychedelických zážitků, jsou tématem, které se odráží ve starověkém umění, takže jsem si jistá, že psychedelické zážitky a další techniky, jako je tanec a hudba, používali naši dávní předkové ke stimulaci vědomí, což pak přispělo ke spiritualitě, umění a medicíně," říká Fieldingová.
Hypotéza "zhulené opice" se ztratila v análech okrajové vědy, ale některé její odkazy přežívají.
I když raný člověk objevil psychoaktivní látky blíže k neolitu, zážitek vstupu do stavu změněného vědomí podle ní změnil lidskou společnost k lepšímu.
"Obrazy, které vnímáme během psychedelických zážitků, jsou tématem, které se odráží ve starověkém umění, takže jsem si jistá, že psychedelické zážitky a další techniky, jako je tanec a hudba, používali naši dávní předkové ke stimulaci vědomí, což pak přispělo ke spiritualitě, umění a medicíně," říká Fieldingová.
Hypotéza "zhulené opice" se ztratila v análech okrajové vědy, ale některé její odkazy přežívají.
Nyní, když vědci lépe chápou, jak psilocybin ovlivňuje mozek na fyzické úrovni, mohou seriózně zkoumat jeho potenciál pro léčbu poruch, jako je zneužívání návykových látek, úzkost a deprese.
Pokud se tak stane (pravděpodobně se tak stane) - psilocybin se stane součástí mainstreamové kultury jako prostředek pozitivní změny. Není to nakonec to, co McKenna prosazoval?
Možná se nikdy nedozvíme, jak magické houby pomohly prvním lidem. Není však pochyb o tom, že přispívají k blahobytu moderního člověka, který pokračuje ve své podivné evoluční cestě.
Ještě zajímavější informace o magických houbách.
Pokud se tak stane (pravděpodobně se tak stane) - psilocybin se stane součástí mainstreamové kultury jako prostředek pozitivní změny. Není to nakonec to, co McKenna prosazoval?
Možná se nikdy nedozvíme, jak magické houby pomohly prvním lidem. Není však pochyb o tom, že přispívají k blahobytu moderního člověka, který pokračuje ve své podivné evoluční cestě.
Ještě zajímavější informace o magických houbách.
Last edited: