Syntéza amfetaminů prostřednictvím rtuťového amalgámu, stejně jako používání těchto látek, je spojena s rizikem hromadění rtuti v těle. Elementární rtuť je toxická pro centrální a periferní nervový systém. Vdechování par rtuti může mít škodlivé účinky na nervový, trávicí a imunitní systém, plíce a ledviny a může vést ke smrti. Anorganické soli rtuti mají leptavý účinek na kůži, oči a trávicí trakt a při požití mohou vést k intoxikaci ledvin. Po vdechnutí, požití nebo kontaktu s kůží různých sloučenin rtuti může dojít k neurologickým poruchám a poruchám chování. Mezi příznaky patří třes, nespavost, ztráta paměti, nervosvalové poruchy, bolesti hlavy a kognitivní a motorické dysfunkce.
Ke zjištění kontaminace organismu rtutí existují speciální laboratorní testy pro následující biologické vzorky. Doporučeným materiálem pro posouzení otravy methylrtuťí je plná krev. Moč je doporučeným materiálem pro posouzení expozice anorganické rtuti. Vlasy se používají ke zpětnému posouzení účinků rtuti na organismus za dlouhé předchozí období. Navzdory všeobecnému přesvědčení žádná ze stávajících metod zjišťování rtuti v těle (krev, moč, vlasy) nedokáže přímo odpovědět na otázku "jaké je aktuální množství usazené rtuti v mém těle?" Krev a moč prokáží přítomnost rtuti, která je "v pohybu" a v procesu odchodu z těla, což bude svědčit pouze o nedávné otravě. Intoxikace, ke kterým došlo před nějakou dobou, se v těchto rozborech neprojeví, protože nevyloučenou rtuť ukládá lidské tělo do nejméně "pohyblivých" tkání - kostí a tuku. Sama o sobě není absolutní hodnota hladiny rtuti v analýze vlasů plně reprezentativní.
V každém případě při práci se rtutí a jejími solemi doporučuji provádět postupy pro její odstranění.
Chelace (někdy se lze setkat i s termínem "chelatace") je chemická reakce, při níž se organická sloučenina určitého typu, která se nazývá chelatační činidlo nebo chelát, spojí s iontem kovu vytvořením koordinační vazby s jedním nebo dvěma atomy organické sloučeniny. Tento proces je vlastně "vazbou" chelátů s ionty těžkých kovů (například rtuti), každá molekula chelátu (z latinského chela - dráp) svými "drápy" zachytí zjištěné ionty těžkého kovu a následuje s nimi systémy pro odstraňování toxinů z těla po takovou dobu, po kterou trvá proces rozpadu chelátu. To je zásadně důležité a mnoho existujících protokolů tento faktor nezohledňuje - faktor, že každý konkrétní chelát má určitý počet hodin působení, po kterých se svazek s kovovým iontem rozpadne a tento uvolněný iont je opět mobilizován a znovu vstřebáván novými tkáněmi, včetně mozku, což způsobuje opakovanou otravu. Tento jev se nazývá "redistribuce", což je nebezpečné, protože rtuť uložená předtím v tukových tkáních nebo kostech se opět objevuje v krvi a lymfě, což znamená, že se přenáší do nových tkání a vytváří nové léze. S přihlédnutím k faktoru doby rozpadu každého konkrétního chelátu k tomu nedochází, protože harmonogram užívání chelátů je vypočítán tak, aby byl zajištěn potřebný kontinuální přísun chelátů pro každé sezení, aby "vázané" kovy dosáhly cíle a opustily tělo s močí, stolicí nebo žlučí, a nezůstaly ve "volném oběhu".
Perorální chelatace znamená, jak již název napovídá, užívání chelátů prostřednictvím trávicího traktu ve formě kapslí, tablet nebo prášku rozpuštěného v tekutině.
Za podmínek optimálního zdraví využívá lidské tělo vlastní zásoby glutathionu k detoxikaci a odstranění malého množství rtuti, které se do našeho těla dostává "přirozenou" cestou (ryby a další produkty obsahující metylrtuť). Při sebemenším narušení detoxikačních procesů v těle (způsobeném zvýšenou zátěží organismu v podobě nemocí, toxických látek nebo stresu) však tento mechanismus přestává účinně fungovat, což nakonec vede k hromadění toxinů a doprovodným patologiím. Rtuť v našem těle působí kumulativně, protože se přirozenými mechanismy těla nesnadno vylučuje, zejména u mozkové tkáně. Rtuť je jediným těžkým kovem, jehož ionty jsou schopny procházet hematoencefalickou bariérou, což ji činí zvláště nebezpečnou pro centrální nervový systém a mozek a způsobuje patologické stavy neurologické povahy.
V tomto ohledu je správná technika chelatace orální cestou nepostradatelným způsobem, jak z těla odstranit nahromaděné těžké kovy, které radikálně ovlivňují stav a fungování všech orgánů v našem těle. Ionty kovů "navázané" v procesu chelatace jsou vylučovány ledvinami (močí) a/nebo gastrointestinálním traktem (žlučové cesty jater + stolice).
"Pravé" cheláty se určují podle přítomnosti 2 thiolových skupin v nich. Mnoho lékařů praktikuje k odstraňování kovů z těla používání organických látek, jako je chlorella, cystein, glutathion atd. tyto látky však nejsou "pravými" cheláty v chemickém smyslu slova, protože neobsahují 2 nebo více "vazebných" (dithiolových) skupin. Naopak obsahují pouze jednu thiolovou skupinu, což znamená, že jejich schopnost "vázat" ionty kovů je neúplná a ve skutečnosti tyto ionty pouze "vyrazí" z jejich aktuálního umístění v tkáních, ale nepřenášejí tyto ionty dále, dokud nejsou z těla zcela vyloučeny, což vede k výše popsanému "přerozdělení".
Protokol orální chelatace je uznávanou a autoritativní metodou, jak se zbavit intoxikace rtutí. Dr. E. Cutler je doktor chemických věd, který sám trpěl otravou rtutí a teprve díky vývoji vlastní detoxikační metody se dokázal s tímto problémem bezpečně vypořádat, přičemž do popředí postavil ověřené hodinové schéma perorálního podávání chelátů v nízkých dávkách, které zohledňuje dobu rozpadu těchto léčiv.
Podstatou protokolu je perorální podávání malých dávek chelátů se stejnými intervaly (den a noc) během každého "kola" - v průměru 72 hodin (ale ne méně než 64!), tedy 3 dny. Takový harmonogram pomáhá BEZPEČNĚ odstranit rtuť a/nebo jiné kovy z těla díky tomu, že hladina chelátů v krvi je během kola udržována konstantní a minimálně dostatečná - to umožňuje nejen navázat ionty kovů a uvést je zpět do mobilního stavu, ale také je konečně odstranit detoxikačními cestami. Tyto důležité intervaly odbourávání chelátů jsou 4 hodiny pro DMSA, 3 hodiny pro ALA a 8 hodin pro DMPS (později bude zmíněno, že v případě zrychlené metabolické funkce je u některých lidí potřeba tyto intervaly zkrátit o 30-45 minut).
ALA - kyselina alfa-lipoová;
DMSA - kyselina dimerkaptosukcinová;
DMPS - kyselina dimerkaptopropansulfonová;
EDTA - kyselina ethylendiamintetraoctová.
DMSA a DMPS odstraňují rtuť obsaženou v těle, a proto je lze použít relativně brzy po zbavení se zdroje otravy. ALA odstraňuje rtuť z mozkové tkáně a vnitřních orgánů, protože jako jediný chelát prochází hematoencefalickou bariérou. Je důležité si uvědomit, že ALA dokáže rtuť z mozku jak odstranit, tak ji tam v procesu redistribuce transportovat, takže nesprávné užívání tohoto chelátu (nepravidelné příjímání v příliš dlouhých intervalech a ve velkých dávkách, tj. bez zohlednění poločasu rozpadu látky) povede k průniku iontů rtuti do mozku. ALA a DMSA mají synergický účinek (vzájemně se doplňují), proto se doporučuje jejich společné užívání. DMSA také minimalizuje možné vedlejší účinky ALA.
DMSA nepřekračuje hematoencefalickou bariéru v klinicky významných objemech a odstraňuje rtuť pouze mimo buňky. Poločas rozpadu DMSA je 4 hodiny. DMSA se doporučuje jako počáteční chelát, aby se snížila celková hladina rtuti v krvi a těle před zahájením odstraňování rtuti z mozku pomocí ALA, jejíž zavedení se v počátečních fázích chelatace nedoporučuje příliš brzy. Mnozí musí začít s velmi malými dávkami DMSA a držet se jich po delší dobu, aby se ujistili, že tělo zvládá detoxikační funkci správně. Teprve poté můžete dávku chelátů ve stejném kole zvýšit a přidat k ní ALA. Toto počáteční období nízkých dávek u některých trvá až rok a v některých případech reakce těla na následné přidání chelátu ALA do protokolu znamená, že jej nebude možné vůbec použít.
Před zvýšením dávky nebo přidáním ALA se doporučuje provést alespoň 3-4 kola s DMSA v malých dávkách. Vzhledem k tomu, že každý z chelátů se přidává samostatně, nebude obtížné určit příčinu případných vzniklých nežádoucích účinků. DMSA neobsahuje sulfáty, její molekula je založena na kyselině jantarové. DMSA je syntetické léčivo, zatímco ALA je organická látka, která existuje v našem těle i v přírodě. Oba cheláty uvolňují a vážou těžké kovy z tkání, což znamená, že pro podporu detoxikačních procesů je třeba užívat značné dávky antioxidantů. DMSA zmírňuje vedlejší účinky ALA, zejména u těch, u nichž otrava rtutí postihla ve větší míře mozkovou tkáň než tělo. Jakýkoli chelát na začátku zhoršuje stávající příznaky, a proto je nutné začít s velmi malými dávkami a pečlivě sledovat případné změny stavu.
Dospělí mohou začít dávkou 12,5 mg a po několika kolech ji postupně zvyšovat. Někteří se domnívají, že jim DMSA způsobuje alergickou reakci, ale ve skutečnosti problém spočívá buď ve špatné (příliš velké) dávce, nebo ve špatném chelatačním schématu. Pokud se při dávce 12,5 mg objeví nežádoucí účinky, můžete dávku snížit na 5 mg. Existuje však možnost, že bez ohledu na dávku vaše tělo nebude na tento konkrétní chelát dobře reagovat. Zde je důležité si uvědomit, že DMSA se z těla vylučuje ledvinami, takže tento detoxikační kanál musí fungovat efektivně a musí být podpořen vhodnými vitamíny a doplňky stravy.
ALA je kyselina alfa-lipoová (organická sloučenina). ALA je nejdůležitější ze všech látek potřebných pro úspěšnou chelataci. Jak bylo uvedeno výše, ALA váže rtuť (stejně jako arsen), a to uvnitř i vně buněk, v těle i v mozku. DMSA a DMPS jsou sekundární cheláty, které pomáhají zmírnit vedlejší účinky uvolněné rtuti v krvi a podporují vylučování toxické látky mimotělním řečištěm. ALA je disulfid, který se rozpouští jak ve vodě, tak v lipoidních sloučeninách (tucích), v důsledku čehož má schopnost překonávat hematoencefalickou bariéru a odstraňovat rtuť z mozku a orgánů. Jedná se o jediný chelát, který lze použít samostatně a úspěšně odstranit veškerou rtuť z těla. Poločas rozpadu ALA je tři hodiny.
U dospělých se doporučuje zahájit chelataci pomocí ALA malými dávkami 12,5 mg, aby se minimalizovalo zatížení organismu, a také zavést jeho užívání po 2-3 měsících chelatace pomocí DMSA. ALA může mít vedlejší účinky u osob s vysokou mírou intoxikace a v těchto případech je nutné snížit dávku na 6,25 mg nebo méně. Maximální denní dávka ALA je asi 1200 mg celkem za 24 hodin, ale tato hranice je spojena s extrémně velkou zátěží organismu a lze jí dosáhnout pouze dlouhodobým a postupným zvyšováním dávky. U mnohých tento postup trvá několik let. Vyšší dávky sice přinášejí radikálnější výsledky v dobrém slova smyslu, ale bezpečnostní hlediska diktují nutnost velmi progresivního pohybu od kola ke kolu.
Na rozdíl od DMSA není ALA dobře snášena každým, protože pomocí tohoto chelátu se mobilizuje rtuť uložená v mozkové tkáni a intracelulární depozita. Proto je obtížné očekávat zcela asymptomatický průběh chelatace pomocí ALA, zejména první den po ukončení kola, kdy pokračuje slabý proces vnitřní redistribuce rtuti. Nejčastějším vedlejším účinkem je zvýšená únava. Pokud se příznaky detoxikace stanou příliš nepříjemnými, je vhodné v dalších kolech dávku snížit.
DMPS se používá k chelataci rtuti, ale odstraňuje z těla také arsen. Také, stejně jako DMSA, odstraňuje rtuť nacházející se v mezibuněčném prostoru v celém těle, s výjimkou systémů chráněných hematoencefalickou bariérou (mozek, orgány). Poločas rozpadu je 6-8 hodin v závislosti na rychlosti individuálního metabolismu. DMPS je silný chelát, který je užitečný zejména v období akutní intoxikace. Jedná se o syntetickou sloučeninu vytvořenou v laboratoři. Při použití v nesprávných intervalech a v nadměrných dávkách se příliš mnoho rtuti "vysype" na játra a ledviny, což vede k poškození těchto orgánů, zejména pokud zpočátku nepracují na 100 %. Jak již bylo zdůrazněno, nikdy byste neměli DMPS ani žádný jiný chelát užívat nitrožilně. Při perorálním užívání a ve správných dávkách je však tento lék vysoce účinný, zejména pro ty, kteří z nějakého důvodu nemohou užívat DMSA a ALA.
Většina se v podstatě obejde bez DMPS a používá pouze DMSA a ALA. Pokud však není možné užívat DMSA, můžete užívat DMPS v častých a malých dávkách a následně přidat ALA.
ÚSTNÍ CHELACE MERKURU: POSTUP Stručný popis postupu ústní chelatace podle zásad protokolu Andrewa Cutlera, Ph.D.
1. 1. kolo chelatace můžete zahájit podáním 12,5 mg DMSA. Užívejte 12,5 mg každé 4 hodiny, včetně nočního probuzení !!!!. Pokud se s dávkou opozdíte o hodinu - kolo přerušte a počkejte tři dny, než kolo zahájíte znovu. Hladina chelátu v krvi od užití poslední dávky příliš klesne, což způsobí velké přerozdělení rtuti. Pokud se objeví nějaké nežádoucí účinky, měli byste je sledovat, a pokud je účinek příliš silný - přerušit, počkat několik dní a začít s nižší dávkou, například 10 mg nebo 6 mg. Na druhou stranu, pokud máte silné nežádoucí účinky (nejčastější je zjevná únava), můžete zvýšit frekvenci dávkování, například užívat dávku každé 3 hodiny místo 4x. Někteří lidé vstřebávají cheláty rychleji (zrychlený metabolismus) a potřebují užívat lék častěji, aby nedošlo k poklesu hladiny chelátu v krvi.
2. Ujistěte se, že jste si prostudovali možné obtíže v činnosti nadledvinek a štítné žlázy, které se často projevují v počáteční fázi chelatace. Jejich výskytu je nejlepší předejít ještě před zahájením chelatace zahájením vhodné podpory.
3. Za kolo se považuje užívání chelátu po dobu 3 dnů a 3-4 dny bez něj, v budoucnu můžete počet dnů užívání chelátu zvýšit, jakmile získáte potřebné zkušenosti a budete se v tomto procesu cítit dobře. Obvyklé schéma užívání chelátu DMSA je 7:00 - 11:00 - 15:00 - 19:00 - 11:00 a 3:00.
4. Pokud se po zahájení kola neobjeví žádné nežádoucí účinky nebo se objeví snesitelné nežádoucí účinky, vyčkejte tři nebo čtyři dny před zahájením 2. kola DMSA 12,5 mg.
5. Pokud se neobjeví žádné nežádoucí účinky nebo jsou tolerovatelné nežádoucí účinky, proveďte další kolo podávání přípravku DMSA 12,5 mg.
6. Po úspěšných prvních dvou kolech můžete pokračovat v několika dalších kolech DMSA se současnou dávkou a poté dávku POMALU zvyšovat. Nejlepší je provést 3-4 kola určité dávky před jejím zvýšením. Zvýšení dávky by nemělo být vyšší než 50 % současné dávky. Například dávku nezdvojnásobujte, protože skok z 12,5 mg na 25 mg je příliš velký. Toto postupné zvyšování dávky se před doplněním ALA velmi doporučuje. DMSA sníží celkové množství mezibuněčné rtuti v těle, což je optimální předtím, než ji začnete odstraňovat z mozku a vnitřních orgánů pomocí ALA.
7. Nezapomeňte, že ALA lze začít užívat až tři měsíce po vyloučení kontaktu se rtutí. V případě kontaktu je chelatace pomocí DMSA možná pouze do uplynutí 3 měsíců.
8. Až budete připraveni zvýšit dávku DMSA, zvyšte ji na 17,5 mg po dobu 4 kol a uvidíte, jak se při této vyšší dávce budete cítit. Pokud se při vysoké dávce necítíte dobře, najděte si nižší dávku, která vám vyhovuje, a užívejte ji delší dobu.
9. Poté, co jste absolvovali 3-4 kola DMSA v dávce 25 mg a nezaznamenali jste žádné významné vedlejší účinky, zkuste ke každé dávce DMSA přidat ALA 12,5 mg. Prozatím bude nutné změnit váš chelatační plán tak, abyste DMSA spolu s ALA užívali každé 3 hodiny, včetně nočního vstávání, aby se zohlednil poločas rozpadu ALA. Je možné užívat kombinaci ALA / DMSA v noci ne každé 3, ale 4 hodiny, kvůli delší době spánku, ale bude nutné se vrátit k užívání kombinace chelátu každé 3 hodiny během dne. Pokud se s dávkou opozdíte o jednu hodinu - jak již bylo uvedeno, přerušte kolo a počkejte tři dny, než začnete znovu. Pozor na nežádoucí účinkyб zvláště pečlivě po přidání ALA, pokud jsou příliš silné - zastavte kolo a v dalším snižte dávku. Pokud máte velmi silné vedlejší účinky, možná budete muset absolvovat více kol samotné DMSA, abyste odstranili rtuť, kterou ALA z vašich buněk odstranila.
10. Při společném užívání ALA a DMSA můžete první den nebo několik prvních dávek začít pouze s DMSA a teprve poté přidávat ALA po dobu celých 3 dnů. Po skončení třídenního cyklu podávání ALA pokračujte pouze v podávání DMSA. To má za následek snížení vedlejších účinků ALA. DŮLEŽITÉ: Doplnění ALA je pro některé lidi s akutní otravou rtutí obtížné, protože rtuť se začíná přesouvat z mozku do vnitřních orgánů. ALA obvykle vyvolává více nežádoucích účinků den po ukončení dávky. Možná budete muset strávit mnohem delší dobu na kolech pouze s DMSA nebo snížit dávku ALA - například 3 mg.
11. Pokračujte s 25 mg DMSA a 12,5 mg ALA po dobu 3-4 kol nebo déle. Poté dávky DMSA, respektive ALA zvyšte. Doporučuje se zvyšovat dávku vždy jen jednoho chelátu, aby se vědělo, který z nich způsobuje problémy, pokud se objeví. Například zvýšení na 30 mg DMSA a ALA, 12,5 mg, nebo zvýšení na 25 mg DMSA a 17,5 mg ALA.
12. Obecně je nejlepší pokračovat v užívání bezpečných dávek po určitou dobu, než je zvýšíte. Když najdete takovou, která nezpůsobuje závažné vedlejší účinky, užívejte ji dlouhodobě. Pokud se objeví problémy, měli byste se vrátit k předchozí kontrolované dávce a držet se jí ještě několik kol. Během kola nebo po něm byste se měli cítit o něco lépe. Pokud se necítíte lépe, je třeba dávku snížit.
13. Postupem času budete moci počet turnusových dnů zvýšit, pokud/pokud se nežádoucí účinky stabilizují, zejména pokud se během turnusů cítíte dobře. To se doporučuje až poté, co získáte určitou zkušenost s protokolem perorální chelatace, a pouze při samostatném užívání DMSA nebo DMPS. Nedoporučuje se užívat ALA déle než 3 dny. Přestávka po jakkoli dlouhém kole by neměla být kratší než samotné kolo. Obvykle se nedoporučuje provádět kola trvající déle než 2 týdny, ale většina stejně nemůže provádět příliš dlouhá kola kvůli nedostatku spánku v důsledku jeho přerušení.
14. Pokud se během kolečka cítíte mnohem lépe, můžete kolečko prodloužit o několik dalších dní a uvidíte, jak se budete cítit. Dlouhá kola odstraňují více rtuti a způsobují menší redistribuci rtuti. Připomínáme, že delší turnusy se doporučují pouze těm, kteří se během nich cítí výrazně lépe. Ti, kteří během kola pociťují výrazné vedlejší účinky, by si měli dát přestávku na tak dlouho, jak dlouho kolo trvalo. Pokud se během tohoto prodlouženého kola s DMSA cítíte mnohem lépe, ale musíte přestat kvůli nedostatku spánku apod. počkat stejnou dobu, než začnete znovu. Většina lidí nemůže absolvovat delší kolo. To platí zejména v případě, že přidáváte ALA a dávkujete každé 3 hodiny nebo déle. Ale s DMPS, který se užívá každých 8 hodin (kvůli jeho delšímu poločasu rozpadu), je možné dělat delší kola nebo dokonce nepřetržitá, protože se nebudete muset budit, abyste si vzali dávky uprostřed noci.
15. ALA během kol vylučuje méně mědi, což z dlouhodobého hlediska způsobuje problémy (zejména u lidí, kteří mají otravu mědí), takže dny mezi koly jsou pro většinu velmi důležité, aby zajistily rovnováhu vašeho těla.
16. Perorální chelatace by měla pokračovat dalších 6-12 měsíců PO tom, co se domníváte, že jste se zotavili. Někteří potřebují období 3-5 let. Jak říká Dr. Cutler: "Chelirujte, chelirujte a pak ještě jednou." To, že vaše intoxikace rtutí byla úspěšně vyléčena, si uvědomíte, až budete moci bezbolestně užívat vysoké dávky chelátů (např. 200 mg) bez jakýchkoli vedlejších účinků. A i v tomto případě se doporučuje několik měsíců počkat a pro jistotu provést další 1-2 kola nižší dávky.
PAMATUJTE: Příliš rychlé/nárazové zvyšování dávky je jedním z nejčastějších "způsobů", jak si s tímto protokolem zadělat na potíže. Chelace je pomalý proces, neměli byste ji urychlovat rychleji, než vaše tělo zvládne zátěž.
VITAMÍNY, MINERÁLY A DOPLŇKY STRAVY BĚHEM CHELATACE.
Kompletní přehled všech základních vitaminů a minerálů, které tělo potřebuje během chelatace rtutí, je uveden v knize Dr. Cutlera - Diagnostika a léčba amalgámových onemocnění.
- VITAMIN B KOMPLEX (správná forma) - Je důležité užívat pravidelně, aby se udržovala potřebná hladina v krvi.
- VITAMIN C - Preferovanou formou je přírodní forma vitaminu C, nikoliv kyselina askorbová.
- VITAMIN E - Jedná se o vitamin rozpustný v tucích, JE VELMI DŮLEŽITÝ. Vitamin E je nejsilnějším antioxidantem a spolu s vitaminem C nahradí případný oxidační účinek rtuti na buňky.
- HOŘČÍK - užívejte ve vysoce vstřebatelných formách, jako je citrát, malát nebo glycinát, a také orotát nebo proteinový chelát. Ti, kteří mají nedostatek nadledvinek, by se měli vyhnout užívání formy oxidu hořečnatého, protože tato forma snižuje kyselost žaludku. Hořčík je jedním z vitaminů, které jsou v poměrně velkých dávkách potřebné pro osoby trpící intoxikací těžkými kovy. Můžete ho také užívat ve formě kyseliny sírové hořčíku z kategorie farmak (síran hořečnatý, farmaceutické Epsomské soli). DŮLEŽITÉ: Nedoporučuje se užívat síran hořečnatý v kombinaci s vápníkem v jakékoli formě, protože to vede ke vzniku nestravitelné sekundární látky.
- ZINEK - Užívá se v rovnoměrných dávkách v pravidelných intervalech (důležité zejména pro osoby se zvýšeným obsahem mědi).
- RYBÍ OLEJ (přírodní, 100% organický, jedná se o přírodní vitamin D) - olej z tresčích jater z kategorie farmakologických. Je DŮLEŽITÉ se předem ujistit, že neexistuje přecitlivělost na tresku na úrovni protilátek IgG, IgE, jinak dojde k poškození trávicího traktu a imunity. Toto pravidlo platí pro všechny léky přírodního původu z kategorie potravin.
- VITAMIN A - 5násobek denní doporučené dávky, můžete použít rybí tuk.
- LÍSKOVÝ OLEJ - Doporučuje se vyvážit příjmem brutnákového oleje. Při alergiích - lněný olej je dobrým antihistaminikem. - Řebříček - podpora funkce jater, kapsle s každým z hlavních jídel.
- Řebříček - podpora funkce jater, kapsle s každým z hlavních jídel.
- SULFÁTY - velmi dobré jsou každodenní koupele se síranem hořečnatým (EPSOM SALT BATHS), pokud nevyvolávají vedlejší příznaky. Můžete také užívat glukosamin v dávce 1500 mg denně.
- KOENZYM Q10.
- INOSITOL.
- LYSIN.
- ARGININ.
- ACETYL-L-KARNITIN.
Ke zjištění kontaminace organismu rtutí existují speciální laboratorní testy pro následující biologické vzorky. Doporučeným materiálem pro posouzení otravy methylrtuťí je plná krev. Moč je doporučeným materiálem pro posouzení expozice anorganické rtuti. Vlasy se používají ke zpětnému posouzení účinků rtuti na organismus za dlouhé předchozí období. Navzdory všeobecnému přesvědčení žádná ze stávajících metod zjišťování rtuti v těle (krev, moč, vlasy) nedokáže přímo odpovědět na otázku "jaké je aktuální množství usazené rtuti v mém těle?" Krev a moč prokáží přítomnost rtuti, která je "v pohybu" a v procesu odchodu z těla, což bude svědčit pouze o nedávné otravě. Intoxikace, ke kterým došlo před nějakou dobou, se v těchto rozborech neprojeví, protože nevyloučenou rtuť ukládá lidské tělo do nejméně "pohyblivých" tkání - kostí a tuku. Sama o sobě není absolutní hodnota hladiny rtuti v analýze vlasů plně reprezentativní.
V každém případě při práci se rtutí a jejími solemi doporučuji provádět postupy pro její odstranění.
Chelace (někdy se lze setkat i s termínem "chelatace") je chemická reakce, při níž se organická sloučenina určitého typu, která se nazývá chelatační činidlo nebo chelát, spojí s iontem kovu vytvořením koordinační vazby s jedním nebo dvěma atomy organické sloučeniny. Tento proces je vlastně "vazbou" chelátů s ionty těžkých kovů (například rtuti), každá molekula chelátu (z latinského chela - dráp) svými "drápy" zachytí zjištěné ionty těžkého kovu a následuje s nimi systémy pro odstraňování toxinů z těla po takovou dobu, po kterou trvá proces rozpadu chelátu. To je zásadně důležité a mnoho existujících protokolů tento faktor nezohledňuje - faktor, že každý konkrétní chelát má určitý počet hodin působení, po kterých se svazek s kovovým iontem rozpadne a tento uvolněný iont je opět mobilizován a znovu vstřebáván novými tkáněmi, včetně mozku, což způsobuje opakovanou otravu. Tento jev se nazývá "redistribuce", což je nebezpečné, protože rtuť uložená předtím v tukových tkáních nebo kostech se opět objevuje v krvi a lymfě, což znamená, že se přenáší do nových tkání a vytváří nové léze. S přihlédnutím k faktoru doby rozpadu každého konkrétního chelátu k tomu nedochází, protože harmonogram užívání chelátů je vypočítán tak, aby byl zajištěn potřebný kontinuální přísun chelátů pro každé sezení, aby "vázané" kovy dosáhly cíle a opustily tělo s močí, stolicí nebo žlučí, a nezůstaly ve "volném oběhu".
Perorální chelatace znamená, jak již název napovídá, užívání chelátů prostřednictvím trávicího traktu ve formě kapslí, tablet nebo prášku rozpuštěného v tekutině.
Za podmínek optimálního zdraví využívá lidské tělo vlastní zásoby glutathionu k detoxikaci a odstranění malého množství rtuti, které se do našeho těla dostává "přirozenou" cestou (ryby a další produkty obsahující metylrtuť). Při sebemenším narušení detoxikačních procesů v těle (způsobeném zvýšenou zátěží organismu v podobě nemocí, toxických látek nebo stresu) však tento mechanismus přestává účinně fungovat, což nakonec vede k hromadění toxinů a doprovodným patologiím. Rtuť v našem těle působí kumulativně, protože se přirozenými mechanismy těla nesnadno vylučuje, zejména u mozkové tkáně. Rtuť je jediným těžkým kovem, jehož ionty jsou schopny procházet hematoencefalickou bariérou, což ji činí zvláště nebezpečnou pro centrální nervový systém a mozek a způsobuje patologické stavy neurologické povahy.
V tomto ohledu je správná technika chelatace orální cestou nepostradatelným způsobem, jak z těla odstranit nahromaděné těžké kovy, které radikálně ovlivňují stav a fungování všech orgánů v našem těle. Ionty kovů "navázané" v procesu chelatace jsou vylučovány ledvinami (močí) a/nebo gastrointestinálním traktem (žlučové cesty jater + stolice).
"Pravé" cheláty se určují podle přítomnosti 2 thiolových skupin v nich. Mnoho lékařů praktikuje k odstraňování kovů z těla používání organických látek, jako je chlorella, cystein, glutathion atd. tyto látky však nejsou "pravými" cheláty v chemickém smyslu slova, protože neobsahují 2 nebo více "vazebných" (dithiolových) skupin. Naopak obsahují pouze jednu thiolovou skupinu, což znamená, že jejich schopnost "vázat" ionty kovů je neúplná a ve skutečnosti tyto ionty pouze "vyrazí" z jejich aktuálního umístění v tkáních, ale nepřenášejí tyto ionty dále, dokud nejsou z těla zcela vyloučeny, což vede k výše popsanému "přerozdělení".
Protokol orální chelatace je uznávanou a autoritativní metodou, jak se zbavit intoxikace rtutí. Dr. E. Cutler je doktor chemických věd, který sám trpěl otravou rtutí a teprve díky vývoji vlastní detoxikační metody se dokázal s tímto problémem bezpečně vypořádat, přičemž do popředí postavil ověřené hodinové schéma perorálního podávání chelátů v nízkých dávkách, které zohledňuje dobu rozpadu těchto léčiv.
Podstatou protokolu je perorální podávání malých dávek chelátů se stejnými intervaly (den a noc) během každého "kola" - v průměru 72 hodin (ale ne méně než 64!), tedy 3 dny. Takový harmonogram pomáhá BEZPEČNĚ odstranit rtuť a/nebo jiné kovy z těla díky tomu, že hladina chelátů v krvi je během kola udržována konstantní a minimálně dostatečná - to umožňuje nejen navázat ionty kovů a uvést je zpět do mobilního stavu, ale také je konečně odstranit detoxikačními cestami. Tyto důležité intervaly odbourávání chelátů jsou 4 hodiny pro DMSA, 3 hodiny pro ALA a 8 hodin pro DMPS (později bude zmíněno, že v případě zrychlené metabolické funkce je u některých lidí potřeba tyto intervaly zkrátit o 30-45 minut).
ALA - kyselina alfa-lipoová;
DMSA - kyselina dimerkaptosukcinová;
DMPS - kyselina dimerkaptopropansulfonová;
EDTA - kyselina ethylendiamintetraoctová.
DMSA a DMPS odstraňují rtuť obsaženou v těle, a proto je lze použít relativně brzy po zbavení se zdroje otravy. ALA odstraňuje rtuť z mozkové tkáně a vnitřních orgánů, protože jako jediný chelát prochází hematoencefalickou bariérou. Je důležité si uvědomit, že ALA dokáže rtuť z mozku jak odstranit, tak ji tam v procesu redistribuce transportovat, takže nesprávné užívání tohoto chelátu (nepravidelné příjímání v příliš dlouhých intervalech a ve velkých dávkách, tj. bez zohlednění poločasu rozpadu látky) povede k průniku iontů rtuti do mozku. ALA a DMSA mají synergický účinek (vzájemně se doplňují), proto se doporučuje jejich společné užívání. DMSA také minimalizuje možné vedlejší účinky ALA.
DMSA nepřekračuje hematoencefalickou bariéru v klinicky významných objemech a odstraňuje rtuť pouze mimo buňky. Poločas rozpadu DMSA je 4 hodiny. DMSA se doporučuje jako počáteční chelát, aby se snížila celková hladina rtuti v krvi a těle před zahájením odstraňování rtuti z mozku pomocí ALA, jejíž zavedení se v počátečních fázích chelatace nedoporučuje příliš brzy. Mnozí musí začít s velmi malými dávkami DMSA a držet se jich po delší dobu, aby se ujistili, že tělo zvládá detoxikační funkci správně. Teprve poté můžete dávku chelátů ve stejném kole zvýšit a přidat k ní ALA. Toto počáteční období nízkých dávek u některých trvá až rok a v některých případech reakce těla na následné přidání chelátu ALA do protokolu znamená, že jej nebude možné vůbec použít.
Před zvýšením dávky nebo přidáním ALA se doporučuje provést alespoň 3-4 kola s DMSA v malých dávkách. Vzhledem k tomu, že každý z chelátů se přidává samostatně, nebude obtížné určit příčinu případných vzniklých nežádoucích účinků. DMSA neobsahuje sulfáty, její molekula je založena na kyselině jantarové. DMSA je syntetické léčivo, zatímco ALA je organická látka, která existuje v našem těle i v přírodě. Oba cheláty uvolňují a vážou těžké kovy z tkání, což znamená, že pro podporu detoxikačních procesů je třeba užívat značné dávky antioxidantů. DMSA zmírňuje vedlejší účinky ALA, zejména u těch, u nichž otrava rtutí postihla ve větší míře mozkovou tkáň než tělo. Jakýkoli chelát na začátku zhoršuje stávající příznaky, a proto je nutné začít s velmi malými dávkami a pečlivě sledovat případné změny stavu.
Dospělí mohou začít dávkou 12,5 mg a po několika kolech ji postupně zvyšovat. Někteří se domnívají, že jim DMSA způsobuje alergickou reakci, ale ve skutečnosti problém spočívá buď ve špatné (příliš velké) dávce, nebo ve špatném chelatačním schématu. Pokud se při dávce 12,5 mg objeví nežádoucí účinky, můžete dávku snížit na 5 mg. Existuje však možnost, že bez ohledu na dávku vaše tělo nebude na tento konkrétní chelát dobře reagovat. Zde je důležité si uvědomit, že DMSA se z těla vylučuje ledvinami, takže tento detoxikační kanál musí fungovat efektivně a musí být podpořen vhodnými vitamíny a doplňky stravy.
ALA je kyselina alfa-lipoová (organická sloučenina). ALA je nejdůležitější ze všech látek potřebných pro úspěšnou chelataci. Jak bylo uvedeno výše, ALA váže rtuť (stejně jako arsen), a to uvnitř i vně buněk, v těle i v mozku. DMSA a DMPS jsou sekundární cheláty, které pomáhají zmírnit vedlejší účinky uvolněné rtuti v krvi a podporují vylučování toxické látky mimotělním řečištěm. ALA je disulfid, který se rozpouští jak ve vodě, tak v lipoidních sloučeninách (tucích), v důsledku čehož má schopnost překonávat hematoencefalickou bariéru a odstraňovat rtuť z mozku a orgánů. Jedná se o jediný chelát, který lze použít samostatně a úspěšně odstranit veškerou rtuť z těla. Poločas rozpadu ALA je tři hodiny.
U dospělých se doporučuje zahájit chelataci pomocí ALA malými dávkami 12,5 mg, aby se minimalizovalo zatížení organismu, a také zavést jeho užívání po 2-3 měsících chelatace pomocí DMSA. ALA může mít vedlejší účinky u osob s vysokou mírou intoxikace a v těchto případech je nutné snížit dávku na 6,25 mg nebo méně. Maximální denní dávka ALA je asi 1200 mg celkem za 24 hodin, ale tato hranice je spojena s extrémně velkou zátěží organismu a lze jí dosáhnout pouze dlouhodobým a postupným zvyšováním dávky. U mnohých tento postup trvá několik let. Vyšší dávky sice přinášejí radikálnější výsledky v dobrém slova smyslu, ale bezpečnostní hlediska diktují nutnost velmi progresivního pohybu od kola ke kolu.
Na rozdíl od DMSA není ALA dobře snášena každým, protože pomocí tohoto chelátu se mobilizuje rtuť uložená v mozkové tkáni a intracelulární depozita. Proto je obtížné očekávat zcela asymptomatický průběh chelatace pomocí ALA, zejména první den po ukončení kola, kdy pokračuje slabý proces vnitřní redistribuce rtuti. Nejčastějším vedlejším účinkem je zvýšená únava. Pokud se příznaky detoxikace stanou příliš nepříjemnými, je vhodné v dalších kolech dávku snížit.
DMPS se používá k chelataci rtuti, ale odstraňuje z těla také arsen. Také, stejně jako DMSA, odstraňuje rtuť nacházející se v mezibuněčném prostoru v celém těle, s výjimkou systémů chráněných hematoencefalickou bariérou (mozek, orgány). Poločas rozpadu je 6-8 hodin v závislosti na rychlosti individuálního metabolismu. DMPS je silný chelát, který je užitečný zejména v období akutní intoxikace. Jedná se o syntetickou sloučeninu vytvořenou v laboratoři. Při použití v nesprávných intervalech a v nadměrných dávkách se příliš mnoho rtuti "vysype" na játra a ledviny, což vede k poškození těchto orgánů, zejména pokud zpočátku nepracují na 100 %. Jak již bylo zdůrazněno, nikdy byste neměli DMPS ani žádný jiný chelát užívat nitrožilně. Při perorálním užívání a ve správných dávkách je však tento lék vysoce účinný, zejména pro ty, kteří z nějakého důvodu nemohou užívat DMSA a ALA.
Většina se v podstatě obejde bez DMPS a používá pouze DMSA a ALA. Pokud však není možné užívat DMSA, můžete užívat DMPS v častých a malých dávkách a následně přidat ALA.
ÚSTNÍ CHELACE MERKURU: POSTUP Stručný popis postupu ústní chelatace podle zásad protokolu Andrewa Cutlera, Ph.D.
1. 1. kolo chelatace můžete zahájit podáním 12,5 mg DMSA. Užívejte 12,5 mg každé 4 hodiny, včetně nočního probuzení !!!!. Pokud se s dávkou opozdíte o hodinu - kolo přerušte a počkejte tři dny, než kolo zahájíte znovu. Hladina chelátu v krvi od užití poslední dávky příliš klesne, což způsobí velké přerozdělení rtuti. Pokud se objeví nějaké nežádoucí účinky, měli byste je sledovat, a pokud je účinek příliš silný - přerušit, počkat několik dní a začít s nižší dávkou, například 10 mg nebo 6 mg. Na druhou stranu, pokud máte silné nežádoucí účinky (nejčastější je zjevná únava), můžete zvýšit frekvenci dávkování, například užívat dávku každé 3 hodiny místo 4x. Někteří lidé vstřebávají cheláty rychleji (zrychlený metabolismus) a potřebují užívat lék častěji, aby nedošlo k poklesu hladiny chelátu v krvi.
2. Ujistěte se, že jste si prostudovali možné obtíže v činnosti nadledvinek a štítné žlázy, které se často projevují v počáteční fázi chelatace. Jejich výskytu je nejlepší předejít ještě před zahájením chelatace zahájením vhodné podpory.
3. Za kolo se považuje užívání chelátu po dobu 3 dnů a 3-4 dny bez něj, v budoucnu můžete počet dnů užívání chelátu zvýšit, jakmile získáte potřebné zkušenosti a budete se v tomto procesu cítit dobře. Obvyklé schéma užívání chelátu DMSA je 7:00 - 11:00 - 15:00 - 19:00 - 11:00 a 3:00.
4. Pokud se po zahájení kola neobjeví žádné nežádoucí účinky nebo se objeví snesitelné nežádoucí účinky, vyčkejte tři nebo čtyři dny před zahájením 2. kola DMSA 12,5 mg.
5. Pokud se neobjeví žádné nežádoucí účinky nebo jsou tolerovatelné nežádoucí účinky, proveďte další kolo podávání přípravku DMSA 12,5 mg.
6. Po úspěšných prvních dvou kolech můžete pokračovat v několika dalších kolech DMSA se současnou dávkou a poté dávku POMALU zvyšovat. Nejlepší je provést 3-4 kola určité dávky před jejím zvýšením. Zvýšení dávky by nemělo být vyšší než 50 % současné dávky. Například dávku nezdvojnásobujte, protože skok z 12,5 mg na 25 mg je příliš velký. Toto postupné zvyšování dávky se před doplněním ALA velmi doporučuje. DMSA sníží celkové množství mezibuněčné rtuti v těle, což je optimální předtím, než ji začnete odstraňovat z mozku a vnitřních orgánů pomocí ALA.
7. Nezapomeňte, že ALA lze začít užívat až tři měsíce po vyloučení kontaktu se rtutí. V případě kontaktu je chelatace pomocí DMSA možná pouze do uplynutí 3 měsíců.
8. Až budete připraveni zvýšit dávku DMSA, zvyšte ji na 17,5 mg po dobu 4 kol a uvidíte, jak se při této vyšší dávce budete cítit. Pokud se při vysoké dávce necítíte dobře, najděte si nižší dávku, která vám vyhovuje, a užívejte ji delší dobu.
9. Poté, co jste absolvovali 3-4 kola DMSA v dávce 25 mg a nezaznamenali jste žádné významné vedlejší účinky, zkuste ke každé dávce DMSA přidat ALA 12,5 mg. Prozatím bude nutné změnit váš chelatační plán tak, abyste DMSA spolu s ALA užívali každé 3 hodiny, včetně nočního vstávání, aby se zohlednil poločas rozpadu ALA. Je možné užívat kombinaci ALA / DMSA v noci ne každé 3, ale 4 hodiny, kvůli delší době spánku, ale bude nutné se vrátit k užívání kombinace chelátu každé 3 hodiny během dne. Pokud se s dávkou opozdíte o jednu hodinu - jak již bylo uvedeno, přerušte kolo a počkejte tři dny, než začnete znovu. Pozor na nežádoucí účinkyб zvláště pečlivě po přidání ALA, pokud jsou příliš silné - zastavte kolo a v dalším snižte dávku. Pokud máte velmi silné vedlejší účinky, možná budete muset absolvovat více kol samotné DMSA, abyste odstranili rtuť, kterou ALA z vašich buněk odstranila.
10. Při společném užívání ALA a DMSA můžete první den nebo několik prvních dávek začít pouze s DMSA a teprve poté přidávat ALA po dobu celých 3 dnů. Po skončení třídenního cyklu podávání ALA pokračujte pouze v podávání DMSA. To má za následek snížení vedlejších účinků ALA. DŮLEŽITÉ: Doplnění ALA je pro některé lidi s akutní otravou rtutí obtížné, protože rtuť se začíná přesouvat z mozku do vnitřních orgánů. ALA obvykle vyvolává více nežádoucích účinků den po ukončení dávky. Možná budete muset strávit mnohem delší dobu na kolech pouze s DMSA nebo snížit dávku ALA - například 3 mg.
11. Pokračujte s 25 mg DMSA a 12,5 mg ALA po dobu 3-4 kol nebo déle. Poté dávky DMSA, respektive ALA zvyšte. Doporučuje se zvyšovat dávku vždy jen jednoho chelátu, aby se vědělo, který z nich způsobuje problémy, pokud se objeví. Například zvýšení na 30 mg DMSA a ALA, 12,5 mg, nebo zvýšení na 25 mg DMSA a 17,5 mg ALA.
12. Obecně je nejlepší pokračovat v užívání bezpečných dávek po určitou dobu, než je zvýšíte. Když najdete takovou, která nezpůsobuje závažné vedlejší účinky, užívejte ji dlouhodobě. Pokud se objeví problémy, měli byste se vrátit k předchozí kontrolované dávce a držet se jí ještě několik kol. Během kola nebo po něm byste se měli cítit o něco lépe. Pokud se necítíte lépe, je třeba dávku snížit.
13. Postupem času budete moci počet turnusových dnů zvýšit, pokud/pokud se nežádoucí účinky stabilizují, zejména pokud se během turnusů cítíte dobře. To se doporučuje až poté, co získáte určitou zkušenost s protokolem perorální chelatace, a pouze při samostatném užívání DMSA nebo DMPS. Nedoporučuje se užívat ALA déle než 3 dny. Přestávka po jakkoli dlouhém kole by neměla být kratší než samotné kolo. Obvykle se nedoporučuje provádět kola trvající déle než 2 týdny, ale většina stejně nemůže provádět příliš dlouhá kola kvůli nedostatku spánku v důsledku jeho přerušení.
14. Pokud se během kolečka cítíte mnohem lépe, můžete kolečko prodloužit o několik dalších dní a uvidíte, jak se budete cítit. Dlouhá kola odstraňují více rtuti a způsobují menší redistribuci rtuti. Připomínáme, že delší turnusy se doporučují pouze těm, kteří se během nich cítí výrazně lépe. Ti, kteří během kola pociťují výrazné vedlejší účinky, by si měli dát přestávku na tak dlouho, jak dlouho kolo trvalo. Pokud se během tohoto prodlouženého kola s DMSA cítíte mnohem lépe, ale musíte přestat kvůli nedostatku spánku apod. počkat stejnou dobu, než začnete znovu. Většina lidí nemůže absolvovat delší kolo. To platí zejména v případě, že přidáváte ALA a dávkujete každé 3 hodiny nebo déle. Ale s DMPS, který se užívá každých 8 hodin (kvůli jeho delšímu poločasu rozpadu), je možné dělat delší kola nebo dokonce nepřetržitá, protože se nebudete muset budit, abyste si vzali dávky uprostřed noci.
15. ALA během kol vylučuje méně mědi, což z dlouhodobého hlediska způsobuje problémy (zejména u lidí, kteří mají otravu mědí), takže dny mezi koly jsou pro většinu velmi důležité, aby zajistily rovnováhu vašeho těla.
16. Perorální chelatace by měla pokračovat dalších 6-12 měsíců PO tom, co se domníváte, že jste se zotavili. Někteří potřebují období 3-5 let. Jak říká Dr. Cutler: "Chelirujte, chelirujte a pak ještě jednou." To, že vaše intoxikace rtutí byla úspěšně vyléčena, si uvědomíte, až budete moci bezbolestně užívat vysoké dávky chelátů (např. 200 mg) bez jakýchkoli vedlejších účinků. A i v tomto případě se doporučuje několik měsíců počkat a pro jistotu provést další 1-2 kola nižší dávky.
PAMATUJTE: Příliš rychlé/nárazové zvyšování dávky je jedním z nejčastějších "způsobů", jak si s tímto protokolem zadělat na potíže. Chelace je pomalý proces, neměli byste ji urychlovat rychleji, než vaše tělo zvládne zátěž.
VITAMÍNY, MINERÁLY A DOPLŇKY STRAVY BĚHEM CHELATACE.
Kompletní přehled všech základních vitaminů a minerálů, které tělo potřebuje během chelatace rtutí, je uveden v knize Dr. Cutlera - Diagnostika a léčba amalgámových onemocnění.
- VITAMIN B KOMPLEX (správná forma) - Je důležité užívat pravidelně, aby se udržovala potřebná hladina v krvi.
- VITAMIN C - Preferovanou formou je přírodní forma vitaminu C, nikoliv kyselina askorbová.
- VITAMIN E - Jedná se o vitamin rozpustný v tucích, JE VELMI DŮLEŽITÝ. Vitamin E je nejsilnějším antioxidantem a spolu s vitaminem C nahradí případný oxidační účinek rtuti na buňky.
- HOŘČÍK - užívejte ve vysoce vstřebatelných formách, jako je citrát, malát nebo glycinát, a také orotát nebo proteinový chelát. Ti, kteří mají nedostatek nadledvinek, by se měli vyhnout užívání formy oxidu hořečnatého, protože tato forma snižuje kyselost žaludku. Hořčík je jedním z vitaminů, které jsou v poměrně velkých dávkách potřebné pro osoby trpící intoxikací těžkými kovy. Můžete ho také užívat ve formě kyseliny sírové hořčíku z kategorie farmak (síran hořečnatý, farmaceutické Epsomské soli). DŮLEŽITÉ: Nedoporučuje se užívat síran hořečnatý v kombinaci s vápníkem v jakékoli formě, protože to vede ke vzniku nestravitelné sekundární látky.
- ZINEK - Užívá se v rovnoměrných dávkách v pravidelných intervalech (důležité zejména pro osoby se zvýšeným obsahem mědi).
- RYBÍ OLEJ (přírodní, 100% organický, jedná se o přírodní vitamin D) - olej z tresčích jater z kategorie farmakologických. Je DŮLEŽITÉ se předem ujistit, že neexistuje přecitlivělost na tresku na úrovni protilátek IgG, IgE, jinak dojde k poškození trávicího traktu a imunity. Toto pravidlo platí pro všechny léky přírodního původu z kategorie potravin.
- VITAMIN A - 5násobek denní doporučené dávky, můžete použít rybí tuk.
- LÍSKOVÝ OLEJ - Doporučuje se vyvážit příjmem brutnákového oleje. Při alergiích - lněný olej je dobrým antihistaminikem. - Řebříček - podpora funkce jater, kapsle s každým z hlavních jídel.
- Řebříček - podpora funkce jater, kapsle s každým z hlavních jídel.
- SULFÁTY - velmi dobré jsou každodenní koupele se síranem hořečnatým (EPSOM SALT BATHS), pokud nevyvolávají vedlejší příznaky. Můžete také užívat glukosamin v dávce 1500 mg denně.
- KOENZYM Q10.
- INOSITOL.
- LYSIN.
- ARGININ.
- ACETYL-L-KARNITIN.
Last edited by a moderator:
