2-Amino-1-(4-methylfenyl)propan-1-ol (4-methylnorefedrin).
K roztoku 4-methylpropiofenonu (14,82 g, 100 mmol) v dichlormethanu (50 ml) byl po kapkách přidán brom (5,16 ml, 100 mmol). Směs byla poté míchána 1 h při pokojové teplotě a vysušena (bezvodý síran hořečnatý). Po odstranění rozpouštědla zůstal α-brom-4-methylpropiofenon (21,49 g, 94,6 mmol, 95 %) ve formě žlutých krystalů (obr. 1).
Alfa-bromketon (20,98 g, 92,4 mmol) byl rozpuštěn v acetonitrilu (100 ml) a byl přidán diformylamid sodný (11,01 g, 116 mmol). Směs byla refluxována po dobu 4 h. Po odstranění rozpouštědla byl zbytek rozdělen mezi dichlormethan a vodu. Organická vrstva byla sebrána, vysušena (bezvodý síran hořečnatý) a rozpouštědlo bylo odstraněno za vzniku N,N-diformylamidového derivátu (14,26 g, 65,0 mmol, 56 %) ve formě žlutého oleje (obr. 2).
Ten byl rozpuštěn v 5% etanolové kyselině chlorovodíkové (200 ml) a míchán přes noc při pokojové teplotě (obr. 3).
(±)-cis-4-methyl-5-(4-methylfenyl)-4,5-dihydrooxazol-2-amin ((±)-cis- 4,4′-DMAR).
Ke směsi 2-amino-1-(4-methylfenyl)propan-1-olu (1,36 g, 8,2 mmol) a bezvodého octanu sodného (2,04 g, 24,9 mmol) v methanolu (20 ml) byl přidán roztok kyanogenbromidu (0,963 g, 9,1 mmol) v methanolu (3 ml) za chlazení v ledové lázni. Směs byla míchána 3,5 h, těkavé látky byly odstraněny a ke zbytku byl přidán nasycený uhličitan sodný. Směs se třepala, dokud se nevytvořila bílá sraženina. Ta byla přefiltrována a vznikla bezbarvá pevná látka (1,52 g) (obr. 5).
K roztoku 4-methylpropiofenonu (14,82 g, 100 mmol) v dichlormethanu (50 ml) byl po kapkách přidán brom (5,16 ml, 100 mmol). Směs byla poté míchána 1 h při pokojové teplotě a vysušena (bezvodý síran hořečnatý). Po odstranění rozpouštědla zůstal α-brom-4-methylpropiofenon (21,49 g, 94,6 mmol, 95 %) ve formě žlutých krystalů (obr. 1).
Alfa-bromketon (20,98 g, 92,4 mmol) byl rozpuštěn v acetonitrilu (100 ml) a byl přidán diformylamid sodný (11,01 g, 116 mmol). Směs byla refluxována po dobu 4 h. Po odstranění rozpouštědla byl zbytek rozdělen mezi dichlormethan a vodu. Organická vrstva byla sebrána, vysušena (bezvodý síran hořečnatý) a rozpouštědlo bylo odstraněno za vzniku N,N-diformylamidového derivátu (14,26 g, 65,0 mmol, 56 %) ve formě žlutého oleje (obr. 2).
Ten byl rozpuštěn v 5% etanolové kyselině chlorovodíkové (200 ml) a míchán přes noc při pokojové teplotě (obr. 3).
Roztok byl odpařen do sucha, přidán aceton a sraženina byla zachycena filtrací. Meziprodukt primárního aminu byl poté použit přímo bez nutnosti dalšího čištění. Ten byl rozpuštěn v methanolu (500 ml), ochlazen v ledové lázni a během 1,5 h byl přidán borohydrid sodný (26,86 g, 0,71 mol). Odstraněním rozpouštědla, rozdělením mezi dichlormethan/vodu, sušením (bezvodý síran hořečnatý) a odpařením dichlormethanu byl získán 2-amino-1-(4-methylfenyl)propan-1-ol (6,42 g, 38,9 mmol, 39 % z 4-methylpropiofenonu) jako bezbarvá pevná látka: m.p. 103-105 °C (obr. 4).
(±)-cis-4-methyl-5-(4-methylfenyl)-4,5-dihydrooxazol-2-amin ((±)-cis- 4,4′-DMAR).
Ke směsi 2-amino-1-(4-methylfenyl)propan-1-olu (1,36 g, 8,2 mmol) a bezvodého octanu sodného (2,04 g, 24,9 mmol) v methanolu (20 ml) byl přidán roztok kyanogenbromidu (0,963 g, 9,1 mmol) v methanolu (3 ml) za chlazení v ledové lázni. Směs byla míchána 3,5 h, těkavé látky byly odstraněny a ke zbytku byl přidán nasycený uhličitan sodný. Směs se třepala, dokud se nevytvořila bílá sraženina. Ta byla přefiltrována a vznikla bezbarvá pevná látka (1,52 g) (obr. 5).
Last edited by a moderator: