LSD-25

  • Views Views: 4,421
  • Last updated Last updated:
  • Diethylamid kyseliny lysergové (LSD): Lysydehyd: podrobný výklad

    Obecné informace

    Diethylamid kyseliny lysergové (LSD), hovorově nazývaný kyselina, je silná psychoaktivní látka proslulá svou schopností vyvolat hluboké změny vnímání, nálady a vědomí. LSD, chemicky klasifikované jako psychedelická sloučenina, patří do skupiny ergolinů a je odvozeno od kyseliny lysergové, přirozeně se vyskytující sloučeniny, která se nachází v námele, houbě rostoucí na některých obilovinách, zejména žitu. Syntézu LSD poprvé provedl švýcarský chemik Albert Hofmann v roce 1938 v rámci výzkumu námelových alkaloidů. Jeho psychoaktivní vlastnosti však byly objeveny až 19. dubna 1943, kdy se Hofmann náhodně dotkl malého množství a vyzkoušel jeho účinky měnící mysl.

    Vzorec LSD a roztok LSD

    LSD se dostalo do popředí zájmu v 50. a 60. letech 20. století jako klíčová součást kontrakulturních hnutí, zejména v oblasti umění, hudby a spirituality. Jeho spojení s osobnostmi, jako byl Timothy Leary, a zkoumání vědomí vedlo k širokému zájmu o jeho potenciál jako nástroje sebepoznání a transcendence. Kvůli obavám o jeho bezpečnost a možnost zneužití však bylo LSD v roce 1970 ve Spojených státech zařazeno do seznamu I kontrolovaných látek, čímž byla většina výzkumu jeho terapeutického využití fakticky zastavena.

    Navzdory své nelegálnosti zůstává LSD oblíbenou rekreační drogou, jejíž uživatelé vyhledávají halucinogenní účinky, které mohou zahrnovat zrakové a sluchové deformace, synestézii a hluboké změny myšlenkových vzorců a vnímání vlastního já. LSD se obvykle užívá perorálně, nejčastěji ve formě papírových skvrn napuštěných touto sloučeninou nebo ve formě kapalných kapek absorbovaných na různé podklady. Účinky LSD jsou závislé na dávce, přičemž nižší dávky vyvolávají mírnější změny ve vnímání a vyšší dávky vedou k intenzivnějším psychedelickým zážitkům. Doba trvání účinků se obvykle pohybuje od 6 do 12 hodin, přičemž zbytkové účinky mohou přetrvávat až 24 hodin nebo déle.

    Známky LSD

    Ačkoli je LSD často spojováno s rekreačním užíváním, zájem o jeho potenciální terapeutické využití stále trvá. Výzkumy prováděné v polovině 20. století naznačovaly, že LSD by mohlo být prospěšné při léčbě různých psychických poruch, včetně deprese, úzkosti a závislosti. Nedávné studie se zabývaly také jeho potenciálem v péči o pacienty v závěru života, zejména u pacientů, kteří čelí nevyléčitelnému onemocnění. Pokroku v této oblasti však brání právní a regulační překážky, které omezují dostupnost LSD pro klinický výzkum a terapeutické použití.

    Fyzikální vlastnosti

    Diethylamid kyseliny lysergové (LSD) má několik charakteristických fyzikálních vlastností, které přispívají k jeho jedinečným vlastnostem a způsobům použití.

    Vzhled: Čisté LSD se obvykle vyskytuje jako bezbarvá krystalická pevná látka bez zápachu. Vzhledem ke své mimořádné účinnosti se však LSD často vyrábí a distribuuje ve formě soli, aby se usnadnila manipulace a dávkování. Mezi běžné formy soli patří LSD tartrát nebo LSD hydrochlorid, které jsou stabilnější a rozpustnější než čistá sloučenina.

    Rozpustnost: LSD vykazuje omezenou rozpustnost ve vodě, ale je dobře rozpustný v organických rozpouštědlech, jako je ethanol a dimethylsulfoxid (DMSO). Tento profil rozpustnosti ovlivňuje metody používané pro jeho syntézu, čištění a formulaci do různých lékových forem. Pro rekreační použití se LSD běžně rozpouští v rozpouštědle a nanáší se na nosný substrát, jako je papír na skvrny nebo želatinové čtverečky, pro perorální požití.

    Voda 67,02 mg/ml (20 °C) [volná báze]

    Bod tání:

    • LSD báze 80-85 °C
    • LSD tartrát 198-200 °C

    Krystaly LSD

    Chemické vlastnosti

    Diethylamid kyseliny lysergové (LSD) se vyznačuje komplexní řadou chemických vlastností, které jsou základem jeho psychoaktivních účinků a farmakologické aktivity.

    Chemická struktura LSD se skládá z bicyklického kruhového systému s diethylovou částí připojenou k atomu dusíku. Tato jedinečná struktura propůjčuje LSD vysokou účinnost a selektivitu pro specifické receptorové cíle v mozku.

    Izomery LSD

    Stereochemie: LSD je chirální sloučenina se dvěma stereocentry na atomech uhlíku C-5 a C-8, takže teoreticky mohou existovat čtyři různé optické izomery LSD. LSD, nazývaný také (+)-d-LSD, má absolutní konfiguraci (5R,8R). Stereoizomery 5S lysergamidů v přírodě neexistují a při syntéze z kyseliny d-lysergové nevznikají. Retrosynteticky by se dalo analyzovat, že stereocentrum C-5 má stejnou konfiguraci jako uhlík alfa přirozeně se vyskytující aminokyseliny L-tryptofanu, prekurzoru všech biosyntetických ergolinových sloučenin.

    LSD a iso-LSD, dva isomery C-8, se však v přítomnosti bází rychle přeměňují, protože alfa proton je kyselý a může být deprotonován a reprotonován. Nepsychoaktivní iso-LSD, který vznikl při syntéze, lze oddělit chromatografií a lze jej isomerizovat na LSD.

    Čisté soli LSD jsou triboluminiscenční a při protřepání ve tmě vydávají malé záblesky bílého světla. LSD je silně fluorescenční a v UV světle modrobíle září. Předpokládá se, že stereochemie LSD hraje významnou roli v jeho farmakologických účincích a interakcích se serotoninovými receptory v mozku.

    Acidobazické vlastnosti: LSD je slabě zásaditá sloučenina, která může podléhat protonizaci nebo deprotonizaci v závislosti na pH prostředí. V neutrální formě existuje LSD převážně jako volná báze, která je ve srovnání s jeho solnými formami hůře rozpustná ve vodě a méně biologicky dostupná. V kyselých podmínkách, např. v žaludku po perorálním požití, dochází k protonizaci LSD a jeho přeměně na formy solí rozpustných ve vodě, jako je LSD tartrát nebo LSD hydrochlorid, což zvyšuje jeho absorpci a biologickou dostupnost.

    • Název IUPAC: (6aR,9R)-N,N-diethyl-7-methyl-4,6,6a,7,8,9-hexahydroindolo[4,3-fg]chinolin-9-karboxamid
    • Číslo CAS: 50-37-3
    • Jiné názvy: D-lysergic acid diethylamide; N,N-diethyl-D-lysergamid; Lysergsäure diethylamid; LAD; LSD; LSD-25; 9,10-Didehydro-N,N diethyl-6-methylergoline-8-β-carboxamide

    Kvalitativní zkoušky činidel

    Vystavení sloučenin působení činidel vede k barevné změně, která indikuje testovanou sloučeninu.

    Marquis

    Mecke

    Mandelin

    Liebermann

    Froehde

    Robadope

    Ehrlich

    Hofmann

    Simonův

    Žádná reakce

    Žádná reakce

    Žádná reakce

    Žádná reakce

    Žádná reakce

    Žádná reakce

    Růžová - fialová - namodralá (pomalu)

    Modrá

    Žádná reakce

    Způsoby syntézy

    LSD je derivát ergolinu. Běžně se syntetizuje reakcí diethylaminu s aktivovanou formou kyseliny lysergové. Mezi aktivační činidla patří fosforylchlorid a peptidová spojovací činidla, jako je PyBOP.

    LSD z LSA s fosforylchloridem

    LSD z LSA s PyBOP

    Kyselina lysergová se vyrábí alkalickou hydrolýzou lysergamidů, jako je ergotamin, látka obvykle získávaná z námelové houby na agarové plotně; nebo, což je teoreticky možné, ale nepraktické a neobvyklé, z erginu (amid kyseliny lysergové, LSA) extrahovaného ze semen jitrocele. Kyselinu lysergovou lze také vyrábět synteticky, ačkoli tyto postupy se pro nízkou výtěžnost a vysokou složitost při tajné výrobě nepoužívají.

    Účinky a dávkování

    LSD se nejčastěji užívá perorálně, a to buď požitím skvrnitého papíru napuštěného touto sloučeninou, nebo po kapkách tekutiny umístěných přímo na jazyku. Blotterový papír, často zdobený barevnými vzory nebo ornamenty, je oblíbeným prostředkem pro distribuci LSD díky snadné manipulaci a dávkování. Tekuté LSD, obvykle rozpuštěné v ethanolu nebo jiném rozpouštědle, nabízí větší flexibilitu při dávkování a podávání, ale vyžaduje pečlivé měření, aby nedošlo k předávkování.

    Kostka cukru LSD

    Subjektivní účinky zahrnují změny vizuálních vzorců, halucinační vjemy, zkreslení vnímání času, zvýšenou sebereflexi, abstraktní myšlení, zesílený požitek z hudby, pocity intenzivního štěstí a snížený pocit sebe sama. Užívání LSD je běžně spojováno se zážitky, které jsou popisovány jako mystické, někdy se věří, že napomáhají introspekci a osobnímu rozvoji. Bylo označováno za úvodní současnou entheogenní látku, což je kategorie obvykle vyhrazená tradičním rostlinným přípravkům nebo koncentrátům.

    Na rozdíl od mnoha nelegálních látek nebylo LSD definitivně spojeno s fyziologickou toxicitou nebo návykovými vlastnostmi. Přesto se mohou vyskytnout nežádoucí psychické reakce, jako je extrémní úzkost, pocity pronásledování, falešná přesvědčení a epizody psychózy, zejména u osob se sklonem k duševním poruchám.

    Farmakologie

    Podle různých studií působí LSD jako částečný agonista na většině podtypů serotoninových receptorů, včetně receptorů 5-HT1A, 5-HT2A, 5-HT2B, 5-HT2C a 5-HT6, s vysokou afinitou. Receptory 5-HT3 a 5-HT4 jsou vyloučeny. Receptory 5-HT5B, které nebyly u lidí nalezeny, mají rovněž vysokou afinitu k LSD.

    Předpokládá se, že mechanismus psychedelických účinků LSD spočívá v agonistické (vazebné) aktivitě na podtypech receptorů 5-HT2A, 5-HT2C a 5-HT1A s vysokou afinitou. Další informace o tom, jak může změněná serotoninová signalizace vést k charakteristické kaskádě vizuálních a kognitivních účinků LSD, jsou k dispozici zde. Je třeba poznamenat, že tento mechanismus není zcela objasněn.

    Vazebná afinita LSD k různým receptorům.

    Nedávný výzkum také zjistil, že LSD aktivuje jiné intracelulární signální kaskády než endogenní serotonin, i když je vázán na stejná receptorová místa. Protože intracelulární signální kaskády ovlivňují genovou expresi, mohou signální děje vyvolané LSD v buňkách nevhodně měnit genovou expresi, což může následně vést ke změnám stavu neuronů a následně i poznávacích funkcí.

    Tato zjištění pomáhají vysvětlit, proč se behaviorální účinky mohou podobat paranoidní schizofrenii u lidí.

    Studie dochází k závěru, že akutní užití LSD zvyšuje expresi malého souboru genů v mozku savců, které se podílejí na široké škále buněčných funkcí zapojených do synaptické plasticity, glutamátergní signalizace, cytoskeletální architektury a možná i komunikace mezi synapsií a jádrem.

    Studie navíc ukázaly, že LSD má vazebnou účinnost na všechny dopaminové a všechny noradrenergní receptory. Většina serotonergních psychedelik není výrazně dopaminergní, takže LSD je v tomto ohledu jedinečné. Zejména se ukázalo, že agonistická aktivita LSD na receptoru D2 přispívá k jeho subjektivním účinkům.

    Skladování

    LSD je relativně nestabilní v přítomnosti světla, tepla a kyslíku, které mohou sloučeninu časem degradovat. Aby si LSD zachoval svou účinnost a integritu, měl by být skladován v chladném, tmavém a suchém prostředí, nejlépe ve vzduchotěsných nádobách. Správné skladovací podmínky jsou nezbytné pro zachování kvality produktů obsahujících LSD a minimalizaci degradace během manipulace a přepravy.

    Závěr

    Závěrem lze říci, že diethylamid kyseliny lysergové (LSD) zůstává látkou, o kterou je hluboký zájem a která vzbuzuje kontroverze, přičemž její bohatá historie a komplexní farmakologické účinky z ní činí předmět neustálé fascinace. Navzdory svému zařazení mezi kontrolované látky Seznamu I a právním překážkám, které brání výzkumu, LSD stále přitahuje pozornost výzkumníků, lékařů i nadšenců. Jeho potenciální terapeutické využití, zejména v oblasti léčby duševního zdraví, si zaslouží další zkoumání v kontrolovaných podmínkách. Jedinečná schopnost LSD měnit vědomí a vyvolávat mystické zážitky navíc podtrhuje jeho význam jako nástroje pro poznání lidské mysli a zkoumání podstaty samotného vědomí. Budoucí výzkumné snahy však musí být vedeny etickými hledisky a bezpečnostními obavami, aby bylo zajištěno zodpovědné zkoumání potenciálních přínosů a rizik LSD. Pokud tyto výzvy zvládneme s vědeckou přísností a soucitem, můžeme odhalit nové poznatky o fungování mozku a připravit půdu pro inovativní přístupy k léčení a sebepoznání.

    Bibliografie

    • Bailey, Keith, Denise Verner a Donald Legault. "Odlišení některých dialkyl amidů kyselin lysergové a iso lysergové od LSD". Journal of the Association of Official Analytical Chemists 56.1 (1973): 88-99. https://academic.oup.com/jaoac/article-abstract/56/1/88/5711736
    • Clark, C. C. "The differentiation of lysergic acid diethylamide (LSD) from N-methyl-N-propyl and N-butyl amides of lysergic acid." (Rozlišení diethylamidu kyseliny lysergové (LSD) od N-methyl-N-propyl a N-butyl amidů kyseliny lysergové). Journal of Forensic Sciences 34.3 (1989): 532-546. https://asmedigitalcollection.asme.org/forensicsciences/article/34/3/532/1182282
    • Harris, Howard A. a Thomas Kane. "A method for identification of Lysergic acid diethylamide (LSD) using a microscope sampling device with Fourier Transform Infrared (FT/IR) spectroscopy" (Metoda identifikace diethylamidu kyseliny lysergové (LSD) pomocí mikroskopického vzorkovacího zařízení s infračervenou spektroskopií s Fourierovou transformací (FT/IR)). Journal of Forensic Sciences 36.4 (1991): 1186-1191. https://asmedigitalcollection.asme.org/forensicsciences/article/36/4/1186/1182776
    • https://psychonautwiki.org/wiki/LSD
    • https://en.wikipedia.org/wiki/LSD
  • Loading…
Top